Poptávka po elektřině ve Spojených státech v příštích deseti letech průměrně vzroste o 4,8 procenta ročně, ukazují odhady amerického provozovatele přenosové soustavy PJM, který zajišťuje dodávky energií pro 67 milionů lidí ve 13 amerických státech. Ačkoliv spotřeba elektřiny v USA rychle roste, tempo vzniku nových výrobních kapacit není dostatečné, což na cenách odnášejí i běžní Američané, píše The Wall Street Journal.
Čím dál více Američanů se navíc obává i stále častějších blackoutů a experti potvrzují, že toto riziko je potřeba brát vážně. „Z teoretického problému se stala reálná hrozba,“ podotýká bývalý šéf Federální energetické regulační komise Mark Christie.
Do datových center investují všichni
Podle analýzy poradenské firmy ICF bude spotřeba elektřiny ve Spojených státech v roce 2030 o čtvrtinu vyšší než v roce 2023, a to právě zejména kvůli již zmíněným datovým centrům, do kterých investují téměř všichni klíčoví hráči amerického technologického sektoru.
Společnost Google loni informovala o tom, že v letech 2026 a 2027 investuje do budování nových datových center více než 25 miliard amerických dolarů, což je v přepočtu asi 550 miliard korun. Nezahálí třeba ani Amazon, který již nyní pracuje na výstavbě nových datových center v Severní Virginii. Pozadu nezůstává ani Meta nebo Microsoft.
Existuje důvod, proč Američané platí víc za elektřinu. A datová centra to nejsou |
Američané vědí, že riziko blackoutů je potřeba brát vážně. Dominantní většina z nich má stále v paměti třeba i energetickou krizi v Texasu, která se odehrála v roce 2021. Provozovatelé přenosových soustav v USA i proto musí nyní řešit, jak do budoucna zajistit americkou energetickou bezpečnost. „Situace je vážná, ale zvládnutelná,“ uvedl před několika dny David Mills, dočasný generální ředitel PJM.
Kde jsou limity sítě
Společnost PJM proto již navrhla, že v krajních případech by mohla od energetické sítě odpojovat právě datová centra. To se ale nelíbí technologickým firmám, které vnímají podobné návrhy jako diskriminační a argumentují ohrožením jejich provozu.
Na firmy zvyšují tlak i američtí politici. Zaznívá i názor, že nová datová centra v USA by neměla vznikat ve chvíli, dokud nebude jisté, že jejich provoz je vzhledem k celkové energetické bezpečnosti Spojených států opravdu zajištěn.
Na limity americké energetické sítě i proto musí reagovat také technologičtí giganti. Čím dál více z nich začíná investovat do vlastních výrobních kapacit. Příkladem je společnost Microsoft, která v průběhu roku 2025 ve spolupráci se společností Constellation Energy oživila jadernou elektrárnu Three Mile Island, uzavírá The Wall Street Journal.
