Na Trumpovo rozhodnutí reaguje akciový trh. Akciový index S&P 500 vykazoval téměř osmiprocentní růst a pohyboval se nedaleko 5400 bodů. Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, přidával téměř deset procent a nacházel se blízko 16 800 bodů. Výrazně posilovaly například akcie technologických společností Apple a Nvidia.
Vše o Trumpovi. Oceňovaný film i dokumenty, které lze sledovat na Maxu díky iDNES Premium |
„Vzhledem k tomu, že Čína nerespektuje globální trhy (...), zvyšuji cla na Čínu na 125 procent,“ napsal americký prezident. „Zároveň jsem kvůli ochotě více než 75 zemí jednat schválil 90denní pauzu a během ní podstatně snížená reciproční cla ve výši deseti procent, obojí platí okamžitě,“ uvedl Trump.
Trump následně novinářům u Bílého domu řekl, že chce dosáhnout spravedlivé celní dohody s každou zemí. „Dohoda bude s Čínou, dohoda bude s každým,“ řekl s tím, že ujednání ale musí být spravedlivá.
Musk našel vážného soupeře. Spor uvnitř Trumpova kruhu určí směřování USA |
Americký prezident se později vyjádřil, že si nedovede představit, že by musel v reakci na odvetná cla Pekingu znovu zvýšit americká cla na čínské zboží z nynějších 125 procent. „Nepředstavuji si, že bych to musel znovu udělat. A nemyslím si, že to bude nezbytné,“ řekl novinářům v Oválné pracovně podle agentury AFP.
Trump podle serveru BBC News také novinářům řekl, že čínský prezident Si Ťin-pching je „chytrý chlap“, „jeden z nejchytřejších na světě“, který „přesně ví, co je třeba udělat, a má rád svou zemi“, a tak věří se spolu uzavřou „dobrou dohodu“.
O dočasném pozastavení vyšších tarifů řekl, že dluhopisové trhy vypadaly nádherně, ale že lidé z cel měli trochu strach a že jim bylo lehce špatně. Ačkoli dříve podle BBC pauzu odmítal, nyní to zdůvodnil potřebou pružnosti.
Clo ve výši 10 procent bylo základní sazbou pro většinu zemí, která vstoupila v platnost v sobotu. Je výrazně nižší než 20procentní clo, které Trump stanovil na zboží z Evropské unie, clo ve ve výši 24 procent na dovoz z Japonska a 25 procent na výrobky z Jižní Koreje. Přesto by 10 procent představovalo vyšší cla, než dříve americká vláda uplatňovala.
Trumpův náhlý obrat přišel necelých 24 hodin poté, co začala platit nová vysoká cla na dovoz od desítek obchodních partnerů. Nové obchodní překážky otřásly akciovými trhy, zvýšily pravděpodobnost recese a vyvolaly odvetnou reakci ze strany Číny.
Pozastavení cel je podle ministra financí USA Scotta Bessenta ukázkou toho, že Washington chce jednat v dobré víře. Odmítl, že by to byla reakce na trhy. Strategie Trumpa se podle něj vyplatila. „Byla to jeho strategie po celou dobu a dalo by se dokonce říci, že zatlačil Čínu do kouta,“ dodal.
V reakci na Trumpův krok prudce posilují hlavní indexy. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si krátce po 19:30 SELČ připisoval přes šest procent a vrátil se nad 40 000 bodů.
Obrat amerického prezidenta se projevil i v cenách ropy. Ty ve středu nejdříve pátým dnem padaly, během dne se dostaly až na čtyřleté minimum, po oznámení úlev v celním režimu ale začaly růst.
Ropa Brent kolem 19:45 SELČ přidávala 1,6 procenta a pohybovala se kolem 63,80 dolaru za barel, předtím její cena krátce spadla až na 59,77 dolaru, nejníže od února 2021. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu vykazovala nárůst o 1,7 procenta na 60,60 dolaru za barel.
Ceny ropy klesaly od chvíle, kdy Trump oznámil takzvaná reciproční cla. Vysoké celní poplatky by mohly stáhnout ekonomiku do recese, což by podkopalo poptávku mimo jiné i po pohonných hmotách.
Čína v reakci na reciproční cla zavedla odvetná opatření a Trump následně schválil další zvýšení cel na čínské zboží, v součtu až na 104 procent. Peking oznámil, že Čína se nepodvolí, a postup Washingtonu označil za vydírání. Šéf Bílého domu mu následně zvýšil cla na 125 procent.
Močení proti větru a udivení tučňáci. Trhy kvůli clům padají, ale lidé se baví |
Analytici uvádějí, že razantní odvetná opatření Číny snižují šance na rychlou dohodu mezi dvěma největšími světovými ekonomikami. Zvyšují se tak obavy z hospodářské recese po celém světě.
Pokles cen ropy původně prohloubilo také rozhodnutí skupiny OPEC+ zvýšit v květnu těžbu ropy o 411 000 barelů denně. To podle analytiků způsobí přebytek ropy na trhu. Skupina OPEC+ zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem.
