Čínské instituce se této situace snaží využít. Univerzity v Hongkongu a Si-anu již oznámily, že nabídnou zjednodušené přijímání studentů, kteří k nim přestoupí z Harvardu. „Spojené státy se střílejí do vlastní nohy,“ říká Zhang Xiaoming, odborník na anatomii, který loni opustil Baylor College of Medicine v Texasu. Nyní vede program lékařského vzdělávání na Westlake University, výzkumné univerzitě v technologickém centru čínského Chang-čou.
Právě Westlake je nejlepším příkladem momentálního trendu. Kampus, který v roce 2018 založilo několik vysoce postavených vědců, kteří se sami vrátili do Číny ze Západu, vyzařuje technologický pokrok. V hlavní akademické budově visí portréty desítek profesorů, které se povedlo zrekrutovat ze zahraničí.
Je tu biochemik Guan Kunliang, který během svého působení v Michiganu získal MacArthurovu cenu, materiálový inženýr Cheng Jianjun, několikrát oceněný Národní vědeckou nadací, anebo absolvent Harvardu buněčný biolog Yu Hongtao, píše list The New York Times.
Harvard nesmí přijímat cizí studenty, ti stávající musí přestoupit, nařizuje Trump |
Westlake je momentálně pravděpodobně nejúspěšnější čínskou univerzitou v náboru zahraničních talentů, ale zdaleka není jedinou. Podle studie zveřejněné v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences odešlo v letech 2010 až 2021 ze Spojených států do Číny téměř 12 500 vědců čínského původu. Tempo odchodu se zrychlovalo: více než polovina z nich odešla jen během pěti let mezi lety 2017 a 2021.
Nejsou to jen vědci narození v Číně, kteří odcházejí. Charles Lieber, bývalý harvardský chemik, jehož v roce 2023 odsoudili za to, že neoznámil platby od čínské univerzity, nedávno nastoupil na Univerzitu Čching-chua.
Útok na inteligenci
Za vlády prezidenta Trumpa Spojené státy snižují financování výzkumu, které jim pomohlo vybudovat pověst světového lídra v oblasti vědy a techniky. Prezident také opakovaně útočí na přední univerzity v zemi a snaží se omezit přijímání zahraničních studentů. Zvlášť ohroženou skupinou jsou pak vědci z Číny.
Američtí představitelé tvrdí, že právě oni mohou představovat hrozbu pro národní bezpečnost tím, že do Číny převádějí cenné znalosti. Vědci narození v Číně byli v USA již vyšetřováni anebo je dokonce zatkli. Minulý týden Trumpova administrativa uvedla, že bude usilovat o zrušení víz čínských studentů v kritických oborech. Mnoho vědců se proto poohlíží po příležitostech jinde.
Finanční blokáda Harvardu začíná. Trumpova vláda ruší milionové smlouvy |
Čína naopak láká vládními náborovými programy slibujícími miliony dolarů na financování a také dotace na bydlení a další výhody. Výdaje Číny na výzkum a vývoj jsou nyní druhé nejvyšší po Spojených státech. A čínské instituce, jako jsou univerzita Čching-chua anebo univerzita v Če-ťiangu, se nyní běžně řadí mezi nejlepší na světě v oblasti vědy a techniky.
Co bude dál, ukáže jen čas
Investice jsou součástí plánu, jehož cílem je vytvořit z Číny vědeckou velmoc, zejména ve strategicky důležitých oblastech, jako je umělá inteligence, polovodiče a biotechnologie. „Vědeckotechnická revoluce je provázána s hrou mezi velmocemi,“ prohlásil loni čínský vůdce Si Ťin-pching. Spojené státy zároveň již léta odhánějí vědce, zejména tím, že zkoumají jejich vazby na Čínu.
Profesor Lu, který nyní působí na Fudanské univerzitě v Šanghaji, uvedl, že mnoho jeho přátel uvažovalo o odchodu ze Spojených států, ale většina se rozhodla zůstat, protože si tam již vybudovali život. Útok Trumpovy administrativy na financování výzkumu to však může změnit. „Pokud se o tolik sníží financování, může to být pro mnoho lidí poslední kapka,“ říká.
Rektorka Kolumbijské univerzity rezignovala, podlehla tlaku Trumpovy vlády |
Několik vědců čínského původu, jak těch, kteří se vrátili do Číny, tak těch, kteří jsou stále ve Spojených státech, zdůraznilo, že se rozhodně nechtějí zaplést do žádné politiky. Snaží se pouze odvádět dobrou práci. Mnozí se shodli na tom, že v Číně je to stále snazší.
„V Americe je těžké přežít a Čína se rozvíjí tak rychle,“ říká dvaatřicetiletý Fu Tchien-fan, výzkumník v oblasti umělé inteligence, který v prosinci odešel z Rensselaerova polytechnického institutu na Nanjingskou univerzitu. „Zda to byla nejlepší volba, to se možná ukáže až za nějaký čas,“ uzavírá pro americký web.
