Čína vyspěla a dává najevo, že nechce jen následovat americká pravidla hry. Prezident Si Ťin-pching ukazuje, že ze současného americko-čínského obchodního střetu chce vyjít jako vítěz. Rivalita se Spojenými státy se pro čínskou ekonomiku stala zásadním motorem jejího hospodářského růstu, píše The Wall Street Journal.
Doba, kdy Čína plnila roli levné montovny Západu, je pryč. Tato asijská země je naopak každým dnem sebevědomější, a to zejména ve vztahu k USA. „Čína začala vnímat Spojené státy jako sobě rovného soupeře,“ tvrdí bývalá americká diplomatka Sarah Beranová.
Sója jako ukázka rostoucí čínské soběstačnosti
Čínské snahy o odpoutání se od západních států jsou patrné hned v několika sférách. Čínská komunistická strana nedávno přišla se štědrou dotační podporou domácím zemědělcům, která míří na pěstování sóji, tedy plodiny, kterou z USA několik dlouhých let dovážela.
Trump pohrozil Kanadě. Uzavřete-li dohodu s Čínou, přijdou zásadní kroky, vzkázal |
Právě sója je pro Čínu velmi důležitá a za současné situace se bez ní tamní masný průmysl takřka neobejde. Pokud by na trhu chyběla, vedl by nedostatek k silnému růstu cen vepřového masa a hrozily by i sociální nepokoje. Kromě vlastní produkce se proto Čína snaží americké dodávky sóji nahradit i rostoucím importem z Jižní Ameriky.
Čína se však snaží o soběstačnost i v oblasti polovodičů či letecké dopravy. Čínský státní výrobce letadel COMAC by se do budoucna mohl stát výrazným konkurentem Boeingu či Airbusu, a to zejména v případě Asie. Již v minulých měsících obdržel několik objednávek na nová letadla ze strany asijských aerolinek. Očekává se, že obliba těchto letadel zejména v Asii bude v budoucnu dál výrazně růst.
Příprava na nový světový řád. Trump žene západní státy do náruče Číny |
The Wall Street Journal píše, že od počátku roku 2024 již Peking nasměroval do zvýšení soběstačnosti v zemědělství, energetice i technologiích více než jeden bilion amerických dolarů, což je v přepočtu asi 22 bilionů korun. I tyto peníze pomohly čínským firmám k tomu, aby si vybudovaly výsadní pozici na globálním trhu s elektromobily či zelenými technologiemi. Další sektory mohou už brzy následovat.
Změny probíhají i v USA
I Spojené státy se ale snaží svou několikaletou závislost na Číně omezit. Administrativa prezidenta Trumpa i skrze svou celní politiku tlačí na americké firmy, aby se výroba vrátila zpět do USA. Desítky výrobců v USA zároveň hledají cesty, jak v amerických továrnách omezit užívání komponent, které právě z Číny pocházejí.
O obnovení americké ekonomické nezávislosti jasně hovoří i aktualizovaná podoba bezpečnostní strategie, za kterou stoji administrativa prezidenta Trumpa. Ta jasně ukazuje, že obchod s Čínou by měl být co nejdříve výrazně omezen. Týká se to i dovozu čínských strategických surovin, které jsou těžko k sehnání jinde.
Data z poslední doby ukazují, že podíl čínského dovozu do USA ne konci loňského roku klesl na 7,5 procenta, což je nejnižší hodnota za poslední více než dvě dekády. Vzájemný obchod mezi těmito velmocemi se propadl na úroveň z roku 2010 a klesají i podnikové investice. „Obě země se vzájemně odpoutávají tak, jak to jen jde,“ říká k aktuálním trendům ekonom Mark Zandi.
ANALÝZA: Sbohem jaderné dohodě Ruska a USA. Budou teď atomovky bez kontroly? |
Čína se ve stejnou chvíli snaží hledat pro své produkty nové trhy a data ukazují, že se jí to poměrně daří. Její obchodní přebytek se totiž v roce 2025 vyšplhal na 1,2 bilionu dolarů. Čína zároveň hledá cesty, jak Trumpova cla obcházet. Více spolupracuje s dalšími zeměmi v jihovýchodní Asii, kde čínské firmy kompletují finální výrobky pro americký trh, uzavírá The Wall Street Journal.
