Snížení sazeb bude indikátorem toho, že americké hospodářství narazilo na své limity a k dalšímu růstu potřebuje povzbudit. Šlo by o první snížení úroků od roku 2008, kdy se v důsledku krize sazby rychle dostaly téměř na nulu.
Očekává se, že se navíc do centrálních bankéřů pustí prezident Donald Trump, který by si představoval daleko razantnější postup. Příznivci snížení sazeb však mají za to, že americká ekonomika potřebuje růstový impuls.
List BBC připomíná, že inflace v USA je nižší, než je cíl ekonomů. V červnu spotřebitelské ceny meziročně rostly o 1,6 procenta a nedosahují optimální dvouprocentní úrovně.
Ohroženy mohou být i globální cíle největší ekonomiky světa. Mezinárodní měnový fond minulý týden snížil předpověď pro letošní a příští rok. Ve druhém čtvrtletí USA rostly o 2,1 procenta.
Ekonomice jako celku se daří dobře, mluví se však o tom, že vázne hlavně výrobní sektor, který vykazuje nejslabší výsledky za tři roky. Nezaměstnanost je naopak nejnižší za 49 let, v květnu dosáhla 3,7 procenta. Jenomže podle ekonomky Megan Greenové příliš lidí pracuje v hůře placených službách, případně na částečný úvazek, což udržuje nízkou inflaci.
Další otazník visí nad obchodní válkou s Čínou, která ohrožuje celosvětovou ekonomiku. „Ničemu z toho nepomohou nižší úrokové sazby,“ citovala BBC Greenovou.
Účinek velké daňové reformy v hodnotě 1,5 bilionu dolarů vyprchává a americké podniky omezují svou expanzi mimo jiné kvůli obavám z globálního ekonomického růstu a zdlouhavého obchodního sporu mezi USA a Čínou.
List The New York Times uvádí, že přes slušnou kondici hospodářství svítí ukazatel recese červeným výstražným světlem - úrokové sazby desetiletých dluhopisů jsou nižší než tříměsíční bondy, což je známkou toho, že investoři do budoucna hledí s nedůvěrou.
Podle bývalého viceguvernéra Fedu Donalda Kohna však existují důvody pro zásah, přestože americká ekonomika je ve slušné kondici. Snížení sazeb považuje jako pojistku v době, kdy existují určitá tržní rizika a je nízká inflace. Dodal, že americké banky jsou v mnohem lepší kondici než v roce 2007 až 2009.
Snížení sazeb by mělo stimulovat ekonomiku tím, že banky budou více půjčovat, protože zlevní úvěry. To povede k cenovému růstu.
Ekonomové předpokládají, že Fed sazby sníží o 0,25 procenta na 2 až 2,25 procenta. Prezident Donald Trump, který v poslední době Fed několikrát kritizoval, si jistě nenechá ujít ani tuto příležitost. Sám totiž volá po daleko razantnějšímu poklesu sazeb.
„Fed měl velmi zklamala. Jednají velmi unáhleně a často se mýlí,“ podotkl prezident.
