Lídři v EU se dohodli na nové smlouvě o fiskální odpovědnosti. Jejím cílem je pod hrozbou sankcí držet na uzdě schodky národních vlád. Strukturální schodky by měly být vyrovnané nebo v přebytku. Toho se nezúčastní ČR a Británie. Třebaže unijní země bez eura se připojit nemusely, všechny kromě zmíněných dvou to udělaly.
Premiér Petr Nečas si nechal ale otevřená zadní vrátka: nevyloučil, že by se k paktu ještě přidala. Dnes to prý neudělala kvůli složité ratifikaci v Česku a kvůli výhradám se smlouvou jako takovou.
"Jenom Češi a Britové zůstávají mimo," řekl novinářům Fredrik Reinfeldt, švédský premiér, který původně také protestoval proti slabé přítomnosti u stolu eurozóny, ale stejně jako Poláci ustoupil.
Británie svou účast odmítla už na předchozím unijním summitu v prosinci a změna jejího postoje se nečekala. Česko dlouho váhalo, spíše se k dohodě stavělo s despektem, ale striktní nesouhlas zástupci nikdy nevyjádřili.
"Česká republika uvedla, že kvůli ratifikačním důvodům dnes večer nemůže říci ´ano´," dodal Reinfeldt. Pokud by si to Česko rozmyslelo, má čas do začátku března, kdy má být dokument podepsán.
Česko se schovává za referendum. Kalousek kroutí hlavou
Petr Nečas, který byl na jednání v Bruselu přítomen, označil už během dne pakt za absolutně nepřijatelný pro ČR. Vadilo mu například, že by Česko nebylo plnohodnotným účastníkem budoucích summitů zemí eurozóny, které se mají konat minimálně dvakrát ročně. Dalším nedostatkem podle něj je také fakt, že z paktu nepochopitelně vypadla podmínka pro země mít státní dluh do výše 60 procent HDP.
To v pořadu Hyde Park kritizoval také ministr financí Miroslav Kalousek. I když se na jednu stranu s premiérem shodl, vadí mu, že ODS (podle jeho slov neodvážně) argumentuje nutností uspořádat o paktu referendum. "Připojením k paktu přijdeme o jedinou suverenitu. O právo chovat se finančně nezodpovědně... Vláda rozpočtové odpovědnosti se nechce mezinárodně zavázat k rozpočtové odpovědnosti. To je velká legrace," řekl večer v pořadu České televize.
Kalousek není sám, kdo postoj české vlády nechápe. "Nejsem dostatečně obeznámen s detaily toho, oč běží v Praze, abych mohl pochopit, proč to pro ČR bylo přijatelné v prosinci a nyní už ne," poznamenal nechápavě francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Český premiér podle něj partnerům sdělil, že z ústavních důvodů nechce přistoupit k chystané smlouvě.
Podle finální dohody se budou premiéři eurozóny scházet minimálně dvakrát za rok zvlášť, aby mluvili o slaďování hospodářských politik a projednávali strategie kolem společné měny. Jednou ročně pak budou přizvaní všichni, kdo dohodu podepíšou, k diskusím o tématech, jako je budoucnost eura a konkurenceschopnost.
