Nové projekty mohou v příštích desetiletích vyprodukovat stovky milionů tun emisí skleníkových plynů a výrazně zvýšit uhlíkovou stopu technologického sektoru. Vyplývá to z firemních dokumentů a analýzy, kterou pro deník The Washington Post vypracoval výzkumník Gianluca Guidi z Harvardovy univerzity.
„Umělá inteligence může působit jako něco čistě digitálního a nehmotného, její fungování však závisí na rozsáhlé fyzické infrastruktuře. Potřebuje pozemky, elektrárny, přenosové sítě, vodu i palivo. Rozhodnutí o této infrastruktuře přitom mohou mít důsledky na celá desetiletí,“ uvedl Guidi.
Datovým centrům v USA chybí elektřina. Stavějí si vlastní elektrárny![]() |
Svou analýzu založil na povoleních týkajících se emisí do ovzduší, firemních dokumentech, prezentacích určených místním komunitám a dalších materiálech, které z velké části shromáždila výzkumná společnost Cleanview.
Americký deník upozornil, že například uhlíková stopa společnosti Amazon již loni dosáhla dosáhla 80,85 milionu metrických tun, což představuje nárůst o 58 procent oproti roku 2019, kdy její zakladatel Jeff Bezos slíbil výrazné snížení emisí.
Amazon se také nedávno zapojil do dvou rozsáhlých energetických projektů využívajících zemní plyn v Texasu a Pensylvánii, které mají zásobovat elektřinou jeho plánovaná datová centra. Podle analýzy by tyto projekty dohromady produkovaly více emisí CO2 než uhelná elektrárna James H. Miller Jr. v Alabamě, která patří mezi nejvíce znečišťující elektrárny ve Spojených státech.
Na indonéském ostrově Batam přibývají datová centra. Místním ale neteče voda![]() |
„Z klimatického hlediska je to katastrofa,“ řekl Thomas Day, ředitel pro oblast firemní odpovědnosti v německé neziskové organizaci NewClimate Institute, která sleduje klimatické závazky podniků.
„Tyto společnosti investují do obrovských projektů založených na fosilních palivech, které budou patřit k největším zdrojům emisí na světě a mohou je produkovat po celá desetiletí. Nejde přitom o ojedinělé případy. Podobných projektů stále přibývá a konec tohoto trendu je v nedohlednu,“ doplnil.
Projekty plánují i další společnosti
Dalším příkladem je společnost Meta, která v americkém státě Louisiana buduje rozsáhlý areál datových center o rozloze téměř 15,5 kilometru čtverečních. Má spotřebovávat tolik elektřiny jako tři města velikosti New Orleans. Plynové elektrárny, které budou areál zásobovat energií, by přitom podle analýzy mohly produkovat více emisí CO2, než kolik jich v současnosti vykazuje celá společnost Meta.
Dvě třetiny Američanů odmítají nová datová centra. Bojí se AI i ztráty práce![]() |
Microsoft se zase v západním Texasu podílí na rozsáhlém projektu, jehož součástí je obří plynová elektrárna budovaná energetickou společností Chevron. Google plánuje ve Wyomingu datové centrum, které by spotřebovávalo pětkrát více elektřiny než všechny domácnosti v tomto americkém státě dohromady...
Ještě větší vliv na životní prostředí by mohl mít projekt datových center v okrese Pike County v americkém Ohiu, který má podporovat provoz umělé inteligence společnosti OpenAI. Podle analýzy bude spotřebovávat tolik elektřiny vyráběné ze zemního plynu, že související emise CO2 převýší emise projektů Microsoftu a Googlu dohromady.
Do rozsáhlých plynových projektů v Západní Virginii a v oblasti Memphisu se zapojuje také společnost Anthropic.
Průkopníci dekarbonizace?
„Ještě před několika lety byly tyto technologické společnosti považovány za možné průkopníky dekarbonizace energetiky, kteří by mohli přicházet s řešeními inspirujícími ostatní. Dnes už to tak není,“ uvedl Day.
Finové versus Google. Kácení lesa kvůli stavbě datového centra vyšetřuje policie![]() |
Technologické společnosti však tvrdí, že nadále usilují o splnění svých klimatických závazků. Podle jejich vyjádření by současný prudký růst emisí měl být pouze dočasný. Do budoucna spoléhají na nové energetické technologie, které umožní datovým centrům fungovat čistěji a efektivněji. Zároveň zdůrazňují, že pokračují v investicích do čisté energie a patří mezi její největší odběratele na světě.
Například podle mluvčí Amazonu Margaret Callahanové společnost investovala miliardy dolarů do více než 712 projektů bezemisní energetiky po celém světě, jejichž celkový instalovaný výkon dosahuje 42 gigawattů. Amazon podle ní zároveň nadále usiluje o dosažení čistých nulových emisí uhlíku do roku 2040.
Deník The Washington Post však upozorňuje, že díky investicím do čisté energie a nákupu uhlíkových kreditů mohou technologické společnosti snižovat svou vykazovanou uhlíkovou stopu, aniž by se skutečně snížily emise z plynových elektráren. Podle klimatických odborníků tak může jít částečně o snižování emisí pouze na papíře, neboť nové elektrárny budou nadále vypouštět skleníkové plyny do atmosféry.




















