Podle Pissaridese, který v roce 2010 získal Nobelovu cenu za ekonomii za výzkum trhu práce, se umělá inteligence zdaleka nedotkne všech profesí stejně. V rozhovoru pro Bloomberg uvedl, že až čtyři z deseti pracovních míst ve Spojených státech a Velké Británii AI téměř neovlivní. Jde například o zdravotní sestry nebo zaměstnance v pohostinství.
Technologické firmy i vlády po celém světě v posledních letech staví na umělé inteligenci velká očekávání. Doufají, že pomůže nastartovat ekonomiky, které už delší dobu rostou pomaleji než v minulosti. Slabá produktivita je citelným problémem hlavně v Evropě. Politikům zužuje prostor pro rozhodování a brzdí růst reálných mezd, píše Bloomberg.
Státy sázejí na umělou inteligenci. Má si poradit i s důsledky rekordních dluhů |
Dny rychlého růstu produktivity jsou podle Pissaridese pryč
Jinak to ale vidí Christopher Pissarides. „Ve Spojeném království je až 40 procent pracovních míst, nebo přinejmenším velmi velká skupina profesí, které AI prakticky nezasáhne. V těchto oborech proto nelze čekat, že umělá inteligence zvýší produktivitu,“ řekl profesor, který momentálně působí na London School of Economics.
Podle Pissaridese se navíc zatím neukazuje, že by umělá inteligence produktivitu skutečně výrazně zvyšovala. „Pochybuji, že přijde nový počítačový boom podobný tomu, jaký jsme zažili v 80. a 90. letech,“ uvedl ekonom. Podle něj zatím nic nenasvědčuje tomu, že by růst produktivity mohl dosáhnout tehdejších hodnot. Zároveň ale připustil, že další vývoj umělé inteligence zůstává nejistý.
Umělá inteligence nejvíce ohrozí odborné a kvalifikované profese, tvrdí studie |
Podobně se Pissarides vyjádřil také na konferenci Royal Economic Society v britském Newcastlu. Aby se naplnily optimistické scénáře, musela by podle něj produktivita výrazně vzrůst hlavně v oborech, které AI zasáhne nejvíce, například ve finančnictví.
To ale Pissarides momentálně nepovažuje za realistické. „Není praktické mluvit o vysokém růstu produktivity,“ řekl. „Myslím, že bychom se měli smířit s tím, že dny rychlého růstu produktivity jsou pryč, ať uděláme cokoli.“
Jiní ekonomové to ale vidí jinak
Ne všichni ale sdílejí Pissaridesovu skepsi. Například guvernér britské centrální banky Andrew Bailey vidí v umělé inteligenci technologii, která by mohla ekonomice výrazně pomoci. Upozorňuje sice, že její dopady se ve statistikách projeví až postupně, podle něj ale AI může být jedním z motorů budoucího růstu.
Růst produktivity práce ve vyspělých ekonomikách zpomaluje už od globální finanční krize v roce 2008. I řada jiných analytiků přesto věří, že právě umělá inteligence může tento trend zlomit. Podle nich by zaměstnancům mohla pomoci zvládat část úkolů rychleji a efektivněji, což by se následně promítlo do vyšší výkonnosti ekonomik. Rychlejší růst by zároveň mohl zmírnit tlak, který na státy vytváří vysoké zadlužení.
Falešně uklidní, zbytečně vystresují, někdy vytočí lékaře. Ti radí, co s MUDr. Chatboty |
Mezi analytiky s takovým přesvědčením patří například také Idanna Appiová ze společnosti First Eagle Investment Management. „Rostoucí produktivita dokáže výrazně zlepšit i celkovou dynamiku veřejných financí,“ uvedla před několika týdny pro agenturu Reuters.
Většina ekonomů ale dochází také k tomu, že z makroekonomického pohledu bude klíčové, jak se k nástupu umělé inteligence postaví samotné firmy. Zda díky ní dosáhnou vyšších zisků a zda budou ochotné část těchto zisků promítnout i do růstu mezd. Stejně důležité bude, jak vlády přistoupí k veřejným výdajům, které po pandemii covidu ve většině zemí výrazně vzrostly, uvádí Bloomberg.
