Letošní sezona pro ukrajinského zemědělce Ravila Džamallyho zpočátku vypadala nadějně, a to hlavně díky počasí, které mu přálo. Vyhlídky se ale změnily ve chvíli, kdy se zintenzivnily ruské útoky na Oděsu, píše agentura Bloomberg.
Po začátku ruské invaze musel své hospodářství opustit. Když se mohl vrátit, nejprve nechal pole vyčistit od min a teprve poté na nich znovu začal pěstovat pšenici, ječmen a slunečnici. Nyní ale čelí dalšímu problému. Úrodu má, kvůli omezenému vývozu ji však prakticky nemá kam prodat.
Hon na plavidla. Ruské útoky na ukrajinské lodě s obilím sílí, vývoz se zastavil |
Ani pokračující válka mu přitom chuť hospodařit nevzala. „Když jsme začali sklízet, nálada byla velmi pozitivní. Teď jsme se ale trochu vrátili zpátky na zem,“ popsal pro Bloomberg osmatřicetiletý ukrajinský zemědělec, který hospodaří na zhruba 800 hektarech v Chersonské oblasti.
Zemědělství je klíčové pro celou ekonomiku
Přes přístavy v širší oblasti Oděsy běžně směřuje asi 90 procent ukrajinského vývozu obilí. Zemědělství zároveň tvoří více než polovinu příjmů z exportu. Výpadek vývozu je tedy problematické pro celou ukrajinskou ekonomiku, neboť země patří mezi světově významné vývozce pšenice a kukuřice.
Podle poradenské společnosti Oxford Economics by současné problémy mohly Ukrajinu letos připravit o ekonomicky výkon odpovídající 1,8 procenta HDP. V příštím roce by ztráta měla činit 2,1 procenta. Při dlouhodobém narušení exportu by mohla dosáhnout až 5,3 procenta ukrajinského HDP.
Ukrajinská centrální banka odhaduje, že blokáda vývozu může zemi letos připravit až o 2,5 miliardy dolarů (52,5 miliardy korun). Část podniků tak může přivést k bankrotu. Řada zemědělců navíc stále splácí starší úvěry a potřebuje peníze na podzimní setí.
Devítihodinový útok na Kyjev. Rusko ho dlouho připravovalo, tvrdí Zelenskyj |
Ukrajinští zemědělci nyní stojí před nepříjemnou volbou. Mohou čekat, zda se vývoz obnoví, nebo produkci prodat na domácím trhu hluboko pod světovou cenou. Některé obchody na Ukrajině se přitom již nyní uskutečňují za částky odpovídající zhruba třetině globálních cen. Často i pod výrobními náklady.
Železnice problém neřeší
Džamallyho zatím část sklizně uložil do šedesát metrů dlouhých plastových vaků na polích. Obilí by v nich mohlo vydržet až do března. Ostatní ale takovou možnost často nemají. „Situace je mizerná,“ řekl pro Bloomberg jiný ukrajinský zemědělec Oleksandr Havryljuk z Charkovské oblasti, který hospodaří asi 60 kilometrů od fronty a nemá dostatek hotovosti ani na převoz obilí do skladů.
Ukrajinská vláda schválila zvýhodněné úvěry pro zemědělce a chce rozšířit skladovací kapacity. Od Evropské unie zároveň požádala o grant 220 milionů eur (5,28 miliardy korun). Hledá také jiné exportní trasy, jejich možnosti jsou ale omezené. Železnice směrem na západ nemá dostatečnou kapacitu a dopravu po Dunaji komplikuje nízká hladina vody. Obě možnosti jsou navíc dražší než přeprava přes Černé moře.
Do Moldavska dopadl ničitel Oděsy. Co víme o ruské raketě Banderol |
Ukrajinské ministerstvo zemědělství i proto odhaduje, že vývoz pšenice v sezoně 2026 až 2027 klesne na 8,3 milionu tun z dříve očekávaných 17,6 milionu. I při využití všech alternativních tras by země mohla vyvézt jen asi 30 milionů tun zemědělských produktů. Přibližně stejné množství by pak zůstalo ve skladech nebo na polích, uzavírá Bloomberg.
