První část odborníků počítá letos s poklesem ukrajinského HDP, a to až o 5 procent. Druhá polovina ale říká, že by tento stát mohl zažít i mírnou hospodářskou expanzi. Záležet ale třeba bude i na zajištění energetické bezpečnosti. Mnoho tamějších podniků totiž už několik měsíců funguje na náhradních generátorech, které v dlouhém období nejsou příliš udržitelné. Informovala o tom agentura Reuters.
„Vidím, že malé a střední ukrajinské podniky se současné situaci poměrně rychle přizpůsobují. Nakupují náhradní generátory, baterie i další taková zařízení,“ řekla pro agenturu Reuters hlavní ekonomka investičního domu Dragon Capital Olena Bilanová.
Ukrajinská centrální banka předpovídá, že hrubý domácí produkt země poroste v letošním roce asi o 0,3 procenta. Ukrajinské ministerstvo financí čeká, že růst překoná dokonce hranici 3 procent.
„Pokud současná situace na Ukrajině bude pokračovat, nebude propad ukrajinského HDP v roce 2023 tak výrazný. Naše prognóza počítá s tím, že k ukončení horké fáze války na Ukrajině dojde na konci třetího čtvrtletí tohoto roku,“ doplnila analytička Olena Bilanová a dodala, že ukrajinské síly budou postupně získávat zpět území, které byly v posledních měsících okupované Rusy, a to i díky vojenské podpoře ze strany Západu.
Export obilí spadl o třetinu
Ukrajinská ekonomika je léta závislá také na sektoru zemědělství, které ale třeba loni kvůli válce citelně trpělo. Situaci pomohla řešit dohoda o vývozu ukrajinského obilí, kterou zprostředkovala OSN. Tato smlouva ukrajinský zemědělský sektor do velké míry zachránila, neboť právě zemědělství tvořilo před válkou asi 12 % HDP a šlo zhruba o 40 procent celkového ukrajinského exportu. I tak ale klesl ukrajinský vývoz obilí meziročně o 29,3 % na 29,7 milionu tun.
Současné rozpočtové výdaje ukrajinského státu směřují hlavně do oblasti obrany. Ukrajina v roce 2022 utratila v rámci obranného sektoru asi 40,6 miliardy dolarů, což je v přepočtu zhruba 870 miliard korun. V přepočtu tak šlo asi o třetinu celkové ukrajinské produkce a výdaje v tomto ohledu byly až pětkrát vyšší než před vypuknutím samotné války.
Ukrajinská pole jsou plná toxinů. Obnova obilnice Evropy potrvá desítky let |
Přesto ale má válka na Ukrajině katastrofální důsledky. Mnohá infrastruktura byla zničena. Poškozeny jsou silnice, mosty, přístavy, nemocnice nebo školy. Vědečtí pracovníci z kyjevského vysokoškolského ekonomického kruhu odhadli, že v důsledku války vznikly škody na ukrajinské infrastruktuře k prosinci loňského roku asi za 138 miliard dolarů (3 biliony korun). Prudce vzrostla míra chudoby a rozpočtový schodek se podle všeho vyšplhá až na hranici 38 miliard dolarů (836 miliard korun).
„Ukrajinská vláda přijala sadu opatření, která pomohla snížit měsíční deficit státního rozpočtu v roce 2023 na asi 3,5 miliardy dolarů. I tak je to ale stále obrovské číslo,“ řekl pro agenturu Reuters ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko s tím, že pro oživení ukrajinské ekonomiky jsou potřeba také investice právě do ukrajinské infrastruktury, neboť poškozeno bylo třeba až 60 procent ukrajinského energetického sektoru.
Trpí i ocelářství
Zasažený je ale i ocelářský sektor, který byl léta stabilním pilířem ukrajinské ekonomiky. Před vypuknutím války šlo o 14. největšího světového producenta oceli, ale nyní je vše jinak. Dvě přední společnosti jako Azovstal nebo Iljičovy závody MMK z Mariupolu jsou nyní v úpadku a jejich provozy byly v důsledku války skoro kompletně zničeny.
Problémem pro Ukrajinu je ale i logistika. Rusko totiž zablokovalo mnohé ukrajinské černomořské přístavy a firmy tak musí hledat nové přepravní trasy. Trvající bezpečnostní rizika navíc stále odrazují soukromé investice, které by pro Ukrajinu mohly znamenat výrazné oživení.
Ukrajině navíc nepomáhá fakt, že v roce 2021 se v pomyslném žebříčku Transparency International umístila na druhém nejníže postaveném místě z pohledu vnímání korupce. Hůře na tom bylo už jen Rusko. Země tak bude muset rychle řešit i zajištění spravedlivé hospodářské soutěže, právního státu nebo právě dostatečné transparentnosti.
„Účast na ukrajinské poválečné rekonstrukci by mohla být pro investory atraktivní. Budeme ale muset řešit problém v podobě vysoké míry korupce a nedostatečné transparentnosti,“ dodal pro agenturu Reuters Vitalyj Vavriščuk, který je vedoucím oblasti výzkumu v investičním domě ICU.
Supermarkety jako centrum setkávání
Od vypuknutí války na Ukrajině před pár dny uplynul už jeden rok. Když Rusko poprvé sousední Ukrajinu napadlo, začaly se regály v tamějších supermarketech hodně rychle vyprazdňovat. Dodavatelské řetězce se ze dne na den zhroutily a třeba čerstvé výrobky se pro Ukrajince staly skoro nedostupnými.
To pro agenturu Reuters potvrdil i náměstek generálního ředitele řetězce supermarketů Novus. „Druhý den války se bojovalo už i na předměstí Kyjeva. Naše obchody se v tomto období staly víc než jen místem pro nákup potravin. Lidi zde hojně komunikovali, diskutovali a vzájemně se potkávali,“ řekl pro Reuters Oleksyi Panasenko.
Až když ukrajinské jednotky během jara začaly ruskou armádu přinucovat k ústupu z hlavního města, začal se ukrajinský maloobchod vracet do normálu. Do konce května loňského roku však plnohodnotný provoz obnovilo jen asi 47 procent z nich. Zbylá část stále pracovala s určitými obchodními omezeními.
Druhá velká část problémů přišla pro Ukrajince během podzimu. Tehdy totiž započaly ruské raketové útoky, které mířily na rozvodné sítě po celé zimy. Vedly k tvrdým výpadkům energie, což mimo jiné nebezpečně zasáhlo i chod tamějšího těžkého průmyslu.
