Britští ekologové a vědci se před blížící se klimatickou konferencí v Glasgow snaží přijít s kreativními a inovativními řešeními, jak snížit uhlíkové emise. Pozornost začali stáčet na uživatele internetu, kteří, ať se to nezdá, za sebou nechávají obrovskou uhlíkovou stopu.
„Uživatelé internetu v Británii denně pošlou zhruba 64 milionů úplně zbytečných e-mailů. To produkuje tisíce tun uhlíku do atmosféry. Kdyby každý z těchto uživatelů poslal denně o jeden e-mail méně, planetě to pomůže,“ uvedl pro Financial Times člen týmu, který připravuje summit. Mezi nejzbytečnější e-maily pak řadí ty, které obsahují pouze text „děkuji“, „na zdraví“ a zkratku „lol“.
Musíme si uvědomit, že přesun zpráv v internetovém prostředí, kam se řadí i maily, na sebe vážou i přenos uhlíku do ovzduší.
Susanne Bakerovánezisková organizace TechUK
Uhlíková stopa z e-mailů pochází především z elektřiny, která je nezbytná k napájení zařízení, na kterých se maily čtou a píšou, na síťové připojení, které data přenáší, a na datová centra, která uchovávají informace. Ačkoliv experti na klima uvádí, že takto je produkováno pouze 0,1 procenta celkové uhlíkové stopy, zatímco například automobily vytváří zhruba 20 procent, s čím dál tím větším rozšířením internetu mohou hodnoty do budoucna růst.
Podle informací společnosti Ovo energy s loňského listopadu by právě jeden ušetřený e-mail denně mohl snížit uhlík v ovzduší o 16 tisíc tun ročně, což odpovídá stopě, kterou by zanechalo 80 tisíc pasažérů, kteří by letěli z Londýna do Madridu.
„Musíme si uvědomit, že přesun zpráv v internetovém prostředí, kam se řadí i maily, na sebe vážou i přenos uhlíku do ovzduší,“ říká Susanne Bakerová z neziskové organizace TechUK. Dodává však, že technologičtí odborníci se snaží investovat do používání obnovitelné energie a do roku 2030 chtějí svou uhlíkovou stopu snížit o 50 procent.
Více mailů a méně letadel
Ačkoliv mnozí uznávají, že komunikace po internetu může mít na životní prostředí dopad, stále se nejedná o nejkritičtější segment. „Je jasné, že vnímáme, že internet a uchovávání dat působí na změnu klimatu více než kdy předtím, je to ale také tím, že jsme online více než kdy jindy,“ říká profesor Mike Berners- Lee z univerzity v Lancasteru, který prováděl na snižování e-mailové komunikace kvůli ochranně životního prostředí studii.
Především v době pandemie se internetová aktivita rapidně navýšila. „Myslím si, že internet nám umožňuje žít lépe než kdy předtím a to i bez toho, aniž bychom nějak zásadně zvyšovali naši uhlíkovou stopu. Mnoho klasických znečišťovatelů navíc v tomto roce utlumilo činnost,“ uzavírá.
