Program na ochranu mezd (PPP) měl posloužit malým, zejména rodinným firmám, které zasáhla pandemie koronaviru a vládní opatření s ní spojené. Na půjčku z balíčku v hodnotě 349 miliard dolarů (8,7 bilionů korun) však dosáhly i uhelné společnosti zaměstnávající stovky lidí.
Již ke konci dubna poukázal list The New York Times na fakt, že rozhodnutí, jaké firmy dostanou finanční injekci jako první, ponechala tamější Správa malých podniků (SBA) v rukou bank. Finanční domy jako JPMorgan Chase, Citibank nebo U.S. Bank díky tomu mohly upřednostňovat své nejbohatší klienty.
Koronavirus ve světě   |
Do původní verze programu nebyly uhelné společnosti vůbec zahrnuty a uhelné odvětví chybělo i na seznamu nezbytných průmyslových sektorů. Během března však podniky lobbovaly v americkém Kongresu. Argumentovaly tím, že je uhlí zásadním artiklem a mělo by se dbát na jeho zachování z důvodů národní bezpečnosti. Podle nich neexistuje důvod, proč by těžaři neměli být příjemci stimulačního financování.
S tím nesouhlasí například Jayson O’Neill, ředitel skupiny Western Values Project, která je zaměřená na ochranu přírody. „Otázka zní, je toto dobrý způsob jak naložit s dolary daňových poplatníků, když jiné podniky krachují? Jaká je dlouhodobá životaschopnost tohoto odvětví?“
Podle průzkumu Bloombergu získal těžební průmysl prostřednictvím programu PPP vyšší míru finanční pomoci než ostatní odvětví. Schválené půjčky pokryly více než 78 procent náhrady mezd v těžebním sektoru. Průměr všech průmyslových odvětví byl přitom 52 procent, uvádí analýza.
SBA přitom klasifikuje mnohé těžební společnosti jako malé, i když mají více než pět set zaměstnanců. Například podniky dobývající černé uhlí mohou mít až 1,5 tisíce zaměstnanců a stále mají nárok na Program náhrady mezd. Podle údajů SBA získal těžební sektor do 16. dubna celkem 1,14 procent půjček z programu.
„Náš průmysl čelí stejným výzvám jako tolik jiných průmyslových odvětví a zaslouží si stejnou podporu,“ uvádí Ashley Burke, tisková mluvčí Národní asociace těžby. „Cílem programu je udržet Američany zaměstnané. Poskytnuté prostředky přispějí k našemu úsilí zabezpečit 116 tisíc pracovních míst, které existují v uhelných dolech země.“
Svět naruby: firmy z těžkého průmyslu žádají dodržování klimatických cílů |
Mezi firmami, které již obdržely půjčku, je například Ramco Resources, která operuje v těžebních dolech ve Virginii a Pensylvánii. Zaměstnává 395 lidí a v tiskové zprávě uvádí, že využije půjčku v hodnotě 8,44 milionů dolarů (téměř 211 milionů korun) k zaplacení třetiny pracovní síly, která byla na nucené dovolené. Doly společnosti se mají znovu otevřít 1. května.
Firma Rhino Resource Partners zaměstnává 605 zaměstnanců a získala půjčku ve výši deseti milionů dolarů (téměř 250 milionů korun). Jde o maximální dovolenou částku, na kterou firma mohla prostřednictvím Programu ochrany mezd dosáhnout. Bývalý generální ředitel firmy David Zatezalo v současnosti slouží jako místopředseda Národní uhelné rady. Do funkce ho v roce 2017 jmenoval prezident Donald Trump.
Dalším příkladem je těžařská firma z Indiany American Resources, která dostala půjčku 2,7 milionů dolarů (67 milionů korun). Společnost mající 147 zaměstnanců zmiňovala americká média už na začátku tohoto roku. Tehdy totiž v jednom z dolů ve východním Kentucky stávkovali horníci společnosti s tím, že už celé týdny nedostali výplatu.
„Během těchto těžkých časů využijeme příležitosti k tomu, aby lidé mohli pracovat, a zároveň k pokroku v našem úsilí v oblasti životního prostředí. Mimo to chceme udržet naše stávající operace, abychom se dostali do pozice, která nám umožní růst naší infrastruktury poté, co se dostaneme přes covid-19,“ uvedl Mark Jensen, generální ředitel společnosti American Resources v prohlášení.
Uhlí jako Trumpův oblíbenec
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa investovala za dobu svého působení do posílení uhelného průmyslu miliony dolarů. Od počátku svého prezidentského období Trump předesílal, že uhlí „zachrání“. A minulý rok v červenci prohlašoval, že je tento zdroj energie nezničitelný.
Spojené státy jako celek však v poslední době od tohoto nerostu odvracejí zraky. A nejedná se jenom o situaci vyvolanou koronavirem. Data ministerstva energetiky Spojených států ukazují, že spotřeba uhlí byla v roce 2018 na nejnižší hodnotě za čtyřicet let.
Zdroj: EIA
Koronavirová pandemie tyto tendence posiluje. Čtyřicet dní v kuse, od konce března do začátku května vyráběly zdroje obnovitelných energií ve Spojených států více elektřiny než uhlí. Stalo se tak poprvé v historii, informuje CNBC.
Podle dat tamějšího Ústavu pro energetickou ekonomiku a finanční analýzu vychází dubnový úspěch „čisté“ energie, respektive neúspěch uhlí, z nízkých cen zemního plynu, teplejšího počasí i z masivního poklesu poptávky po elektřině obecně.
Právě proto se ozývají rozhořčené hlasy z řad environmentalistů, které říkají, že není na místě zachraňovat uhelné společnosti.
„Uhelný průmysl byl nemocný ještě před pandemií koronaviru. Nejde tedy o pomoc jako takovou, záchrana těchto podniků by vyžadovala mnohem víc. V první řadě by bylo potřeba znovu vystavět silné ekonomické základy odvětví,“ uvádí Justin Guay, ředitel environmentální skupiny Sunrise Project. „Tím, že jim poskytujeme stimulační půjčky, doslova pálíme dolary daňových poplatníků. Bez ohledu na finanční pomoci budou tyto skupiny bankrotovat. Je to jen otázka času,“ dodal.
