Přestože Hormuzským průlivem neprocházejí prakticky žádné zásilky uhlí – jelikož Blízký východ není ani významným producentem ani spotřebitelem – narušení dodávek spojené s válkou uhelné trhy výrazně ovlivnilo. Výpadek tranzitu zkapalněného zemního plynu (LNG) přes průliv způsobil zvýšení ceny plynu, která na klíčové evropské burze ve středu opět překročila hranici 80 eur za megawatthodinu (v přepočtu 1 960 Kč/MWh).
Zdražování zemního plynu podporuje vyšší výrobu elektřiny z uhlí v zemích, které mají plynové elektrárny a volné uhelné kapacity. Tato dynamika přispěla k vyšší spotřebě uhlí v Evropě, Japonsku, Koreji, Číně a na dalších trzích, uvádí zpráva IEA.
Indie se uhlí nechce vzdát. Schvaluje projekty těžby i navzdory útlumu poptávky |
Ještě na konci minulého roku Mezinárodní energetická agentura předpokládala, že globální poptávka po uhlí začne letos mírně klesat. V zářijové zprávě o trhu s uhlím Coal Mid-Year Update 2026 však svůj výhled změnila. Místo poklesu nyní předpokládá další růst o 1,2 procenta, a tak se celková spotřeba zvýší na 8,94 miliardy tun, což by byl další historický rekord.
Uhlí jako dostupná pojistka
„Změna prognózy přichází přesto, že obnovitelné zdroje rychle přibývají a řada států se snaží výrobu elektřiny z uhlí omezovat. Ukazuje se však, že při napětí na energetických trzích zůstávají uhelné elektrárny pro některé země dostupnou rezervou. Pokud plyn výrazně zdraží nebo jej není dostatek, výrobci elektřiny se vracejí ke zdroji, který lze v dané chvíli rychleji použít,“ říká Lukáš Kaňok, šéf sekce Energo společnosti Kalkulátor.cz.
Současný konflikt na Blízkém východě otřásl globálními energetickými trhy a dodavatelskými řetězci pro řadu dalších klíčových komodit. Přestože narušení lodní dopravy přes Hormuzský průliv přímo neovlivňuje dodávky uhlí, trhy pociťují dominové dopady krize. Přehodnocení energetických strategií vede některé země a průmyslová odvětví k tomu, aby se k uhlí alespoň dočasně vrátily, zejména, pokud jde o domácí produkci. Je to způsob, jak snížit svou expozici vůči volatilitě trhu s plynem.
Asie reaguje na energetický šok. Země se vracejí k uhlí a chystají jádro |
Navíc se očekává, že poptávku po uhlí letos zvýší také obzvláště silný meteorologický jev El Niño, kvůli němuž dojde k vyšší potřebě chlazení v řadě zemí a zároveň ke snížení výroby ve vodních elektrárnách, zejména v Asii u velkých spotřebitelů uhlí jakými jsou Indie a Vietnam.
Přechod z plynu na uhlí v Japonsku a Koreji vede k větší poptávce po uhlí na trhu. Velký vliv na vývoj cen měla také letošní havárie v dole Liou-šen-jü v čínské provincii Šan-si, kde se těžilo koksovatelné černé uhlí a antracit. Neštěstí, k němuž došlo 22. května a při kterém zahynulo 82 horníků a dalších 123 utrpělo zranění mělo v Číně rozsáhlé následky a okamžité dopady na celý tamní těžební sektor, energetiku i mezinárodní obchod.
Historický moment pro Čínu a Indii. Výroba elektřiny z uhlí konečně klesla |
Bezprostředně po výbuchu nařídily úřady zastavení provozu ve více než 150 uhelných dolech v provincii Šan-si, bezpečnostní kontroly se následně rozšířily do dalších těžebních provincií po celé zemi. V důsledku toho klesla v červnu celková těžba uhlí v Číně meziročně o více než devět procent. Šlo o nejprudší měsíční pokles produkce uhlí v ČLR za posledních 10 let.
Jelikož vypadla klíčová část dodávek koksovatelného uhlí pro ocelárny, ceny na čínských burzách skokově vzrostly na 19měsíční maxima. Aby čínské ocelárny kompenzovaly domácí výpadek, musely výrazně zvýšit dovoz kvalitního uhlí z Kanady a Austrálie.
Útlum v Evropě pokračuje, Čína má svá specifika
V Evropské unii spotřeba uhlí v roce 2025 klesla o šest procent a dlouhodobý trend zůstává sestupný. Ani Evropa však není před krátkodobým návratem uhlí zcela chráněna. Při vysokých cenách plynu, slabší výrobě vodních a větrných elektráren nebo výpadcích jiných zdrojů může provoz uhelných bloků dočasně narůst, upozorňují odborníci.
Rekordní světová spotřeba uhlí však není podle analytiků důkazem, že se energetická transformace zastavila. Ukazuje ale, že rychlost ústupu uhlí nezávisí pouze na instalovaném výkonu obnovitelných zdrojů. Rozhoduje také dostupnost sítí, akumulace, provoz jaderných a vodních elektráren, objemy paliv i schopnost jednotlivých zemí zvládat výkyvy spotřeby.
Podíl uhlí na výrobě elektřiny v EU loni rekordně klesl, v Česku zůstává vyšší |
V Indii IEA očekává zvýšení poptávky po uhlí o 4,2 procenta na 1,35 miliardy tun. Spotřeba má růst také v dalších zemích jihovýchodní Asie, kde uhlí nadále zůstává důležitým zdrojem pro elektrárny i energeticky náročný průmysl. V Jižní Koreji agentura předpokládá šestiprocentní růst.
Situace v samotné Číně je specifická. Země rychle rozšiřuje solární a větrnou energetiku, současně však spotřebovává více než polovinu veškerého uhlí na světě. I poměrně malá změna čínské výroby elektřiny, průmyslové aktivity nebo dostupnosti vodních zdrojů výrazně ovlivňuje celosvětová čísla.
Vývoj v roce 2027 zůstává nejistý
Podle IEA nestálá situace v Hormuzském průlivu činí výhled poptávky po uhlí v roce 2027 velmi nejistým. „Pokud se tok zkapalněného plynu Hormuzským průlivem postupně vrátí k předválečné úrovni a ceny zemního plynu se ustálí pod úrovní z roku 2026, předpokládá se, že globální poptávka po uhlí klesne o 0,4 procenta na 8,91 miliardy tun. Pokud však dodávky LNG přes průliv zůstanou omezené, mohla by se globální poptávka po uhlí dále zvýšit,“ uvádí zpráva.
„Pro české zákazníky není nejdůležitější samotný návrat uhlí, ale důvod, který za ním stojí. Omezené dodávky LNG a napětí na světových trzích zvyšují riziko dalšího zdražování plynu,“ uzavírá Lukáš Kaňok.
