Že podpora fosilních paliv nepolevuje, a to dokonce ani v rozvinutých ekonomikách, vyplývá ze zprávy Still Banking on Coal, za kterou stojí 24 nevládních organizací. Do globálního uhelného průmyslu podle ní mělo loni zamířit celkem 130 miliard amerických dolarů (asi 2,8 bilionů korun), což bylo více než o rok dříve. Dosažení úplné globální klimatické neutrality do roku 2025 se kvůli tomu nejeví jako příliš pravděpodobné, píše Der Standard.
„Doufali jsme, že po Glasgow budeme sledovat stabilní sestupný trend. Podle čísel to ale vypadá, jako by k žádné dohodě nikdy nedošlo,“ říká Katrin Ganswindtová z německé nevládní organizace Urgewald, která se na nové studii podílela.
Zásadní zlom. Těžaři na Sokolovsku kvůli útlumu odstaví poslední velkorypadlo |
Rostoucí oblibu uhlí potvrzují také data Mezinárodní energetické agentury. Z ní vyplývá, že z uhlí dnes stále pochází asi jedna třetina světové elektřiny, a to i přesto, že tato surovina je podle odborníků momentálně nejvíce emisní fosilní zdroj. Přitom světu se klimatické neutrality podaří dosáhnout v případě, že uhelné elektrárny v rozvinutých ekonomikách budou odstaveny nejpozději do roku 2030.
Problém jménem Čína i Indie
Největším hříšníkem je podle studie Čína. Tamní banky totiž do uhelného sektoru mezi lety 2022 a 2024 nalily více než 248 miliard amerických dolarů (asi 5,5 bilionů korun). Zmínit je však potřeba také Indii, která rovněž masivně přispěla k nárůstu emisí z uhlí. V těchto asijských státech i kvůli tomu v roce 2023 vzrostly emise ze spalování uhlí meziročně o 70 procent.
Současné situaci neprospívá, že z 99 největších světových bank konkrétní plán pro ukončení financování uhelného průmyslu zatím představilo jen 24 z nich, píše Der Standard. „Uhelná párty skončila, ale řada bank to nechce respektovat,“ doplňuje Katrin Ganswindtová.
OKD čeká poslední rok těžby uhlí, firma pak chce pokračovat i jako developer |
K financování uhelného sektoru ale stále dochází také ve Spojených státech, kde do uhelného průmyslu v roce 2022 zamířilo asi 51 miliard dolarů. Tyto investice se ale nevyhýbají ani Japonsku (21 miliard dolarů) či státům v Evropě (20 miliard amerických dolarů). V případě Evropy se mezi nejaktivnější finanční instituce má v případě financování uhlí řadit německá Deutsche Bank, francouzská BNP Paribas a britská Barclays.
Peníze míří i do Orlenu nebo ČEZ
Výrazný nárůst investic v oblasti uhlí se týká i rakouské Erste Group. Ta v roce 2024 tímto způsobem vynaložila celkem 71 milionů dolarů. Přitom o roku dříve to bylo jen 36 milionů amerických dolarů. Peníze v posledních letech mířily kupříkladu do polského koncernu Orlen, který plánuje uhlí využívat až do roku 2035. Podobně je to v případě skupiny ČEZ, která plánuje uhlí těžit až do roku 2033.
Amerika hledá horníky. Trump podepsal příkazy na podporu těžby uhlí |
Erste Group se brání tím, že má odpovědnost za podporu udržitelné transformace regionu, a to mimo jiné proto, že se řadí mezi největší hráče ve střední a východní Evropě. Podle Johanny Frühwaldové z německé nevládní organizace Urgewald ale není financování firem, které plánují odejít od uhlí až po roce 2030, obhajitelné. „Podpora firem, které mají věrohodný transformační plán, dává smysl. Ale pokud se někdo nechce rozloučit s uhlím ani za pět let, je to problém,“ uzavírá pro Der Standard.
