Artefakt zobrazující podle oficiální stránek aukční síně hlavu boha Amona s jasnými rysy faraona Tutanchamona se prodal za 4,7 milionu liber, v přepočtu asi 133,5 milionu korun. Že by šlo o předmět ukradený v sedmdesátých letech, aukční síň popírá, píše zpravodajský web BBC.
Podle Christie’s busta patřila do osobní sbírky rodinu Thurn-Taxisů, kde údajně setrvala až do počátku sedmdesátých let. Jejím současným prodejcem byl mnichovský sběratel Heinz Herzer. Christie’s tvrdí, že před prodejem původ busty důkladně prozkoumalo.
Egypt s tím však nesouhlasí. „Majitel dal aukční síni falešné informace,“ uvedl Zahi Hawass, bývalý generální tajemník Nejvyšší rady pro památky Egypta. „Nepodali žádné úřední dokumenty, které by jejich verzi potvrzovaly,“ dodal.
Žaloba a Interpol
Současné vedení jeho bývalého úřadu pak požádalo Interpol, aby artefakt našel a vrátil. Zároveň si v Británii najalo právníky, kteří mají připravovat žalobu. „Nedali nám jinou možnost než jít k soudu,“ řekl BBC egyptský ministr pro památky Khaled al-Enany. Kromě busty se na aukci prodalo i dalších 32 staroegyptských předmětů menší finanční hodnoty.
„Nenecháme kámen na kameni, dokud do vlasti nedostaneme Tutanchamonovu bustu a všech dalších 32 předmětů, které nám Christie’s ukradlo,“ dodal. Egyptská vláda také požádala britskou, aby případně zabránila vyvezení artefaktů ze země.
Podle listu The Guardian se během aukce busty vytvořil před londýnskou pobočkou Christie’s shluk lidí, kteří požadovali její zastavení. „Přestaňte obchodovat s kradenými památkami,“ stálo na jejich transparentech.
„Uznáváme, že historické předměty mohou vzbudit diskuzi o jejich minulosti. Naší rolí je pouze poskytovat transparentní a legitimní prostředí, v němž se mohou vzácné předměty přesouvat od jedné generace sběratelů ke druhé,“ uvedlo Christie’s po ukončení aukce. „Nikdy bychom neprodávali předměty, u kterých si nejsme jisti jejich majitelem či původem,“ dodalo.
