Turecká společnost Sik Makas se řadí mezi 500 největších průmyslových podniků v zemi. Zaměřuje se hlavně na džíny a každý rok jich do celého světa vyveze více než 20 milionů. Mezi nejvýznamnější odběratele se řadí značky jako Zara, H&M či Levi’s, píše portál Deutsche Welle.
Už v polovině roku 2025 ale zaměstnanci firmy přestali dostávat výplaty. Šlo o více než 1 700 pracovníků, kteří kvůli tomu o pár týdnů později vyrazili do stávky. Netrvalo dlouho a zaměstnavatel na protesty zareagoval. Reakce byla ale nejspíš jiná, než v jakou pracovníci doufali.
Firma totiž všechny stávkující zaměstnance bez lítosti propustila. O práci přišlo několik stovek lidí, které se dodnes snaží získat slíbené výplaty. „Pracovala jsem tam přes tři roky. Chci jen to, na co mám skutečně nárok,“ uvedla pro Deutsche Welle již bývalá zaměstnankyně Sundüz Akkanová, která musí živit své tři děti.
Většina pracovníků navíc na práci v továrně nevzpomíná v dobrém. „Pět minut na toaletu, deset minut na modlitbu a neustálý tlak,“ popisuje každodenní realitu bývalá zaměstnankyně Buse Karaová, která se před několika měsíci dostala do čela protestů.
Závislé na Evropě
Za poslední tři roky zaniklo v tureckém textilním sektoru více než 380 tisíc pracovních míst a jen v roce 2025 zbankrotovalo zhruba 4 500 tureckých textilek. Podíl Turecka na evropském trhu s oblečením klesl v roce 2025 poprvé po více než třech dekádách pod pětiprocentní hranici.
Erdoganův boj s inflací láká investory. Turci ale kvůli němu nezvládají splácet![]() |
Turecké textilky jsou přitom na obchodu se státy Evropské unie závislé. Z dlouhodobých statistik vyplývá, že do Evropské unie vyváží asi 60 procent své produkce. Jen mezi loňským lednem a květnem se ale turecký vývoz do EU v meziročním srovnání propadl o 5,1 procenta. Naopak dovoz z Bangladéše stoupl o 17,9 procent a z Číny dokonce o 21,8 procenta.
Význam tureckých textilek se ale za poslední roky propadá i v globální měřítku. V roce 2025 podíl země na celosvětovém trhu s textilem klesl poprvé po 35 letech pod hranicí 3 procent. Vyhlídky nejsou příliš nadějné ani do dalších měsíců. Očekává se, že továrny budou propouštět dál.
Státní podpora nestačí
I nyní přitom turecké textilní firmy oficiálně zaměstnávají asi 1,1 milionu lidí. Neoficiální data ukazují, že tento počet je navíc ve skutečnosti ještě mnohem vyšší. Statistiky totiž nemají zahrnovat cizince, ženy nebo děti. Pracovní podmínky navíc často nejsou vůbec přijatelné.
Server Deutsche Welle píše, že zaměstnanci se v tureckém textilním průmyslu musí potýkat s neplacenými přesčasy či s prací o svátcích. Mzdy jsou navíc často jen velmi nízké a zaměstnanci mají problém s penězi vyjít. I přesto ale čím dál více tureckých textilek zavírá a zaměstnance propouští.
Tomu se říká pořádná inflace. Z másla a masa je v Turecku luxus pro většinu lidí![]() |
Zástupci společnosti Sik Makas tvrdí, že postupovali v souladu s tureckou legislativou. Firma zároveň uvedla, že s finančními problémy se potýká i kvůli celkové vysoké turecké inflaci a vysokým úrokovým sazbám. Mimo jiné proto již část výroby přesunula do nedalekého Egypta.
Turecký prezident Erdogan dlouhé měsíce slibuje, že se situace v tureckých textilkách zlepší. Hovoří o státní podpoře, která by finanční problémy tureckých firem měla zvrátit. Společnosti ale vnímají tureckou státní podporu jako nedostatečnou a změnu k lepšímu nečekají, uzavírá Deutsche Welle.




















