Devatenáctiletý Mehmet Emin Calkan začíná svou směnu na tureckých tabákových polích obvykle ještě před svítáním. Do této namáhavé práce se pustil proto, aby pomohl uživit svou rodinu a zaplatil si knihy, které potřebuje pro zvládnutí přijímacích zkoušek na vysokou školu. Jeho rodina živoří a nemůže si ho dovolit poslat na kurzy, díky kterým by zkoušky snadněji zvládl.
„Někdy pracuji až do devíti hodin večer,“ řekl agentuře Reuters Calkan.
O moc lépe ale na tom není ani jeho šéf. Pěstitel tabáku Ismail Demir totiž říká, že rostoucí náklady tvrdě dopadly na jeho živobytí. Zdražily pohonné hmoty nebo hnojiva a situace pro něj už není příliš udržitelná.
„Vozidlo, kterým jezdím na tabákové pole a zpět, nyní spálí naftu asi za 300 tureckých lir (asi 400 korun). Loni jsme stejnou trasu zvládli za 50 tureckých lir (zhruba 75 korun),“ řekl Demir. „Zkrátka, když sečteme náklady, moc peněz nám už nezbývá,“ dodal.
Mehmet Emin Calkan i Ismail Demir patří mezi miliony lidí, kteří se v Turecku potýkají s vážnými ekonomickými problémy. Zemi trápí obrovská inflace a postupně oslabující měna. Podle oficiálních údajů dosáhla v pondělí roční inflace v Turecku svého 24letého maxima. Byla vykázána ve výši 83,45 procenta. Nezávislí odborníci však tvrdí, že turecká míra inflace je ale ještě mnohem vyšší, podle skupiny Inflation Research Group dosahuje až na 186,27 procenta.
Zdražuje doprava i potraviny
Podle údajů tureckého statistického úřadu došlo k nejprudšímu meziročnímu nárůstu cen v odvětví dopravy, a to o 117,66 procenta. Vysoký cenový nárůst je patrný také u potravin a nealkoholických nápojů, které zdražily asi o 93 %.
Ekonomové ale tvrdí, že Turecko si za své problémy může do velké míry samo. Tamější prezident Recep Tayyip Erdogan totiž zastává názor, že vyšší úrokové míry vedou k vyšším cenám, což je ale teorie, která je v rozporu s tradičním ekonomickým myšlením.
Turecká centrální banka tak pod Erdoganovým tlakem postupuje přesně opačným směrem než jiné světové ekonomiky. Centrální banky ve většině států světa rychle zvyšují úrokové sazby, aby ochladily prudce rostoucí inflaci. Turecká banka ale minulý měsíc snížila svou klíčovou sazbu o 1 procentní bod na 12 %.
Prudce oslabující měna
Reakce kurzu turecké liry na sebe nenechala dlouho čekat. Ta totiž po tomto kroku oslabila vůči dolaru na rekordní minima. Za posledních několik měsíců už ztratila více než 50 % své hodnoty.
Erdogan tvrdí, že jeho vláda upřednostňuje hospodářský růst a vývoz ve snaze dosáhnout přebytku běžného účtu platební bilance a trvá na tom, že jeho ekonomický model pomohl zachránit 10 milionů pracovních míst. Zároveň naznačil další snížení sazeb v nadcházejících měsících.
„Právě teď máte prezidenta, jehož největším nepřítelem jsou vysoké úrokové sazby,“ řekl Erdogan ve svém projevu minulý týden. „Snížili jsme úrokovou sazbu na 12 %. Je to dost? Není to dost. Musí se snížit ještě víc,“ dodal.
Ve stejnou chvíli ale má mnoho lidí v Turecku problém s uspokojením základních životních potřeb. Pěstitel tabáku Ibrahim Suna se obává, že z letošní úrody nebude schopen uživit svou rodinu.
„Tabák je naším jediným zdrojem obživy a žádný jiný příjem nemáme,“ řekl otec pěti dětí. „Letos očekávám sklizeň 400 kilogramů tabáku. To, co vydělám, je asi 100 000 tureckých lir (zhruba 135 tisíc korun), ale polovina z toho půjde na úhradu vzniklých nákladů,“ upřesnil.
