Hodnota turecké měny momentálně atakuje hranici 7,4 liry za jeden dolar, vůči americké měně je tak nejslabší v historii. Překonala i rekord z minulého týdne a v rámci tzv. rozvíjejících se ekonomik zůstává jednou z nejméně výkonných měn, uvedla agentura Reuters. Vůči dolaru lira letos odepsala přibližně pětinu své hodnoty.
Propad může vést k dalšímu růstu turecké inflace, která se už nyní pohybuje ve dvouciferných číslech, a prohloubení ekonomické krize způsobené pandemií covid-19. Analytici se totiž domnívají, že volný pád liry bude pokračovat. Důvodem je osekaná nezávislost turecké centrální banky a ekonomická politika prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, již server Deutsche Welle popsal jako „růst za každou cenu“.
Více peněz, nižší ceny?
Erdogan se naplno pustil do ekonomického řízení státu po svém znovuzvolení v roce 2018. Začal uplatňovat rozšířené pravomoci, které mu dává pozměněná turecká ústava, ministrem financí jmenoval svého zetě a loni v červenci vyhodil guvernéra tamní centrální banky Murata Cetinkaya, který se vzpíral jeho tlaku na co nejnižší úrokové sazby.
Cetinkayův konec odstartoval vlnu snižování sazeb, za poslední rok postupně klesly z 24 procent na 8,25 procenta, navzdory vysoké inflaci. Ta sice v minulém měsíci navzdory očekáváním poklesla, stále však dosahuje téměř 12 procent v meziročním srovnání. Jak loni popsala agentura Bloomberg, prezident Erdogan je navzdory konvenčním ekonomickým teoriím přesvědčen, že důvodem vysoké inflace jsou vysoké úrokové sazby.
Napětí ve Středomoří roste, Turecko vysílá těžební lodě do kyperských vod |
Tlak na co nejnižší sazby a levné úvěry umocnila pandemie koronaviru a snaha podpořit tamní hospodářství. Poptávka po vývozu z rozvíjejících se ekonomik, jako je Turecko, totiž kvůli covidu poklesla. Významnou část tureckého hrubého domácího produktu navíc generuje cestovní ruch, který se podle prognózy OECD letos propadne o 60 procent.
V kombinaci s tím, že si rozvíjející se ekonomiky nemohou dovolit masivní záchranné balíčky, tyto země hned ze začátku koronavirové krize poznamenal úprk zahraničních investorů. Během čtyř týdnů se prodala třetina dluhopisů těchto zemí nakoupených za poslední čtyři roky, popisuje server The Conversation s tím, že jde o čtyřnásobně větší odliv kapitálu než během finanční krize z roku 2008.
Neudržitelná cesta
Hodnota turecké liry kvůli těmto faktorům hledá své dno a Turci začali ve velkém nakupovat zahraniční měny, aby ochránili své úspory. „(Vláda) tlačí banky k tomu, aby lidem půjčovaly co nejvíce, což má pomoci ekonomické aktivitě. Centrální banka mezitím pumpuje do ekonomiky stále víc lir. Tyto dva faktory vždycky vedly lidi k tomu, aby peníze využívali na nákup zahraniční měny,“ řekl britským The Times Refet Gurkanyak, profesor ekonomie z univerzity Bilkent v Ankaře. „Je jasné, že už dlouho jsme na neudržitelné cestě,“ dodal.
Turecká lira si sáhla na dno, prezident Erdogan z toho viní Západ |
Jelikož zvyšování úrokových sazeb turecká centrální banka v dohledné době nechystá, zbývají jí jako nástroj pro podporu měny devizové intervence. Ve snaze nakopnout kolabující liru už utratila od začátku roku zhruba 65 miliard dolarů ze svých devizových rezerv, odhaduje investiční banka Goldman Sachs.
Propad kurzu liry však v červenci zrychlil poté, co se začaly objevovat zprávy, že rezervy jsou téměř vyčerpané. Centrální banka totiž domácí měnu stimuluje nákupem lir za zahraniční měny už několik let. Pro Turecko je slabá měna značným problémem i proto, že země dlouhodobě dováží ze zahraničí více zboží, než kolik činí její export.
Zdroj: Světová banka
Zdroje v zahraničních měnách by mohlo Turecko získat i formou půjčky od institucí jako je Mezinárodní měnový fond, tato možnost je však rovněž politicky neprůchodná. Prezident Erdogan opakovaně prohlásil, že svou zemi osvobodil od „poručnictví Mezinárodního měnového fondu“, a jakoukoli pomoc ze zahraničí odmítá. Turecku tak hrozí podobná měnová krize, s jakou se potýkalo před dvěma lety.
