Podle článku 28 Pařížské klimatické dohody ji nemohou Spojené státy de facto opustit dříve než v listopadu 2020, ale i tak prohlášení prezidenta Trumpa z června 2017 dostalo USA do izolace. Server Quartz uvádí, že jde momentálně o jedinou zemi na světě, která od dohody odstupuje.
Trump svoje rozhodnutí odůvodnil údajnou neférovostí smlouvy vůči Spojeným státům. Ve svém projevu k jejímu vypovězení uvedl, že by případná implementace smlouvy stála Spojené státy tři biliony dolarů (téměř 64 bilionů korun) ztraceného hrubého domácího produktu a současně by přišly o 6,5 milionu pracovních míst. Dodal, že by klimatická dohoda „podkopala ekonomiku, ochromila pracovní trh a zničila uhelný průmysl.“
Na středeční společné tiskové konferenci po jednání s norskou premiérkou Trump uvedl, že je silným zastáncem životního prostředí. Obdivně se vyjádřil i o norské výrobě elektrické energie z vody, kterou komentoval slovy „přál bych si abychom to měli také.“
Společně s prohlášením o možném návratu k Pařížské dohodě jde o zajímavou názorovou otočku prezidenta, který mimo jiné výrazně snížil rozpočet americké vládní agentury pro ochranu životního prostředí EPA (Environmental Protection Agency), zrušil opatření svého předchůdce Baracka Obamy proti znečištění uhelnými elektrárnami a zastával názor, že globální oteplování je hoax.
Ice storm rolls from Texas to Tennessee - I'm in Los Angeles and it's freezing. Global warming is a total, and very expensive, hoax!
Premiérka Solbergová po jednání s americkým prezidentem zdůraznila, že pro její zemi představují klimatické změny závažný problém a Norsko je zavázáno Pařížskou klimatickou dohodou. Podle ní by podpora této dohody pomohla i americkým firmám. Server abc news uvádí, že díky daňovým úlevám jedna třetina Norů jezdí elektrickými automobily. Mnohé z nich jsou americké Tesly.
