Pro Evropu je důležitá obchodní politika Spojených států, protože pro Evropskou unii je USA stěžejní obchodní partner. Z tohoto pohledu vychází jako lepší volba Kamala Harrisová. „Trump totiž naznačuje, že pokud by omezení obchodu s někým jiným pomohlo nějaké části ekonomiky USA, nebude se tomu bránit. Harrisová takové tendence nemá,“ vysvětlil ekonom společnosti Cyrrus a spoluautor analýzy Vít Hradil.
Dodal, že pokud Trump sáhne například na cla pro automobily, mělo by to vliv na evropské HDP v desetinách procenta. „Na to by Evropa musela reagovat. Zde je namístě fandit Harrisové,“ dodal.
Co se týká energetiky, Trump je více pro fosilní paliva, což pro Evropu a Česko dobré není. „Pokud by podpořil tento sektor, fosilní paliva zlevní, což by pro Evropu znamenalo ztrátu konkurenceschopnosti. Je pro nás tedy lepší, když Harrisová udrží současný kurz, který směřuje k obnovitelným zdrojům,“ vysvětlil Hradil.
Českému průmyslu se dýchá jen těžce. Dusí ho energie i problémy Německa |
Problém by pro Česko mohl být i Trumpův konfrontační přístup k Číně. „Evropa je ten poslední, kdo by si přál, aby se svět rozdělil na menší nespolupracující celky,“ doplnil Hradil. V Evropě, potažmo i v Česku, by totiž eskalace globálních obchodních sporů mohla podle analýzy způsobit opětovné zvýšení inflace a výpadky průmyslových vstupů.
Naopak Donald Trump je pro Evropu lepší z pohledu migrační politiky. Spojené státy totiž dlouhodobě přitahují pracovní sílu z ostatních zemí, včetně té vysoce kvalifikované. Trump by ale podle dostupných informací pravděpodobně vydávání pracovních víz omezil, Harrisová nikoliv. Omezení přístupu kvalifikovaných pracovníků do USA by tak podle analýzy mírně zlepšilo jejich dostupnost v EU.
Daně i regulace
Naopak v daňové politici opět vítězí Harrisová. Trump je totiž velkým zastáncem daňových škrtů. „My nemůžeme reagovat tím, že daně snížíme také. Pro nás je proto lepší, když se daně v USA nebudou snižovat,“ dodal Hradil. Evropa ani Česko si podle Hradila závody o nejnižší zdanění korporací zkrátka nemůže dovolit. Nižší daně v USA by tedy zřejmě vedly k odlivu firem z EU.
Vede Harrisová. Ne, Trump. Návod pro čtenáře volebních průzkumů a sázkaře |
Důležitý je pro Evropu také přístup Ameriky k regulacím. Regulatorní prostředí v EU totiž patří k těm nejpřísnějším. Trumpův přístup k regulacím je spíše liberální, zatímco Harrisová tíhne spíše k evropskému postoji. „Nechtěli bychom, aby se nůžky mezi hodně regulovanou Evropou a deregulovanými Spojenými státy rozevíraly dál,“ vysvětlil Hradil.
„Reálné dopady jsou zatížené nejistotou, nevíme, co přesně vítěz udělá a navíc se jeho politika netočí kolem Evropy. Zároveň, když někdo něco má v programu, ještě to neznamená, že se to stane. My jsme nastudovali veškeré dostupné informace, co o kandidátech víme, z toho jsme vycházeli,“ vysvětlil, jak analýzu v Cyrrusu zpracovávali, její spoluautor ekonom Hradil. Podle něj na finanční trhy už má politika nového amerického prezidenta dopad mnohem víc přímý.
Pro investora raději Trump
„Amerika je nejdůležitější trh z pohledu akcií. Investorům by hrálo do karet Trumpovo vítězství. Je sice těžko predikovatelný, ale některé kroky, které během svého mandátu schválil, byly pro akciové trhy přínosem a dá se čekat, že by v tom pokračoval,“ řekl na úvod portfolio manažer společnosti Cyrrus a spoluautor analýzy Tomáš Pfeiler.
Zatímco z pohledu evropské ekonomiky je snižování korporátních daní v Evropě špatná zpráva, pro trhy je to naopak vzpruha. Daně totiž mají vliv i na korporátní zisky, které investory velmi zajímají. „Trumpova daňová reforma byla velmi pozitivní. Tady jde čekat, že pokud zvítězí, daňové škrty, které schválil v roce 2017, budou prodlouženy. Nyní platí do roku 2025. Trump také prosadil snížení daně z korporátních zisků z 35 procent na 21 procent, což trhy posílilo,“ shrnul Pfeiler.
Naopak Harrisová plánuje korporátní daň zvýšit z 21 procent na 28 procent. Kandidátka také přemýšlí o zvýšení individuální daňové sazby pro vysokopříjmové skupiny.
Další důvod, proč Harrisová není dobrá kandidátka z pohledu akciových trhů, je, že chce zvýšit daň pro zpětné odkupy akcií z jednoho procenta na čtyři. Když společnosti odkupují své vlastní akcie, tlačí tím nahoru jejich cenu. Proto platí, že pokud reformy Harrisové učiní tuto praktiku méně výhodnou, tak ji firmy omezí, což bude mít za následek slabší výkonnost amerických akcií.
Energie a krypto
Sektorově by se dařilo například akciím producentů fosilních paliv. Donald Trump totiž není nakloněn obnovitelných zdrojů. Rostl by také index S&P 500, protože nižší daně pro korporáty by zvýšily jejich zisky, což by táhlo celý index nahoru.
Dále by se dařilo bankám, a to díky méně přísné regulaci bankovního sektoru, kterou by Trump pravděpodobně chtěl. „Banky by pak generovaly větší návratnost vlastního kapitálu, což by pomohlo jejich akciím,“ dodal Pfeiler.
Díky tomu, že Trumpův přístup by podpořil rychlejší růst ekonomiky, tak by posiloval také americký dolar. Dobrý by byl Trump i pro kryptoměny, protože je zastáncem jejich benevolentnější regulace.
Harrisová by naopak pomohla producentům energií z obnovitelných zdrojů. Také by v případě jejího vítězství pravděpodobně posílily dluhopisy. „Pomalejší růst ekonomiky totiž vede k preferenci dluhopisů,“ dodal Pfeiler.
Její vítězství by také posílilo euro. Evropské měně by totiž vyhovoval méně výrazný ekonomický růst Spojených států.