„Kdyby Fed dělal svou práci pořádně, což nedělá, (...) HDP by rostlo přes čtyři procenta místo tří... S téměř žádnou inflací,“ uvedl americký prezident v neděli na svém Twitteru. Trumpovi se především příčí zvyšování úroků, které podle něj podvazují ekonomiku USA.
If the Fed had done its job properly, which it has not, the Stock Market would have been up 5000 to 10,000 additional points, and GDP would have been well over 4% instead of 3%...with almost no inflation. Quantitative tightening was a killer, should have done the exact opposite!
Fed je v roce 2018 zvýšil celkem čtyřikrát, aby hospodářství země nerostlo neudržitelným tempem. S tím by totiž mohly začít růst i ceny. Fed zvýšením reagoval také na některé hrozby, které by se mohly objevit v letošním roce jako zpomalení světové ekonomiky či postupné slábnutí stimulu, který dodala Trumpova daňová reforma.
Šéfovi Bílého domu, který bude příští rok usilovat o znovuzvolení, by však prospělo, aby ekonomika jela na maximum – a klidně i rychleji. Centrální banka mu v tom však brání a tak chce prezident její obsazení upravit, aby lépe odpovídalo jeho vidění světa.
Do rady guvernérů nominoval své podporovatele Hermana Caina a Stephena Moorea, čímž však vyvolal obavy o nezávislost Fedu. Podle analytiků jde o krok k většímu vlivu exekutivy na centrální banku.
„Trumpova motivace je zjevná. Jeho slovní útoky představují psychologický nátlak a poslední personální kroky pak přímo zavánějí snahou ovlivnit centrální banku,“ uvádí analytik skupiny Patria Tomáš Vlk.
Postup amerického prezidenta rezonoval také na jarním setkání nejvyšších představitelů Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, které o víkendu proběhlo ve Washingtonu.
„Mám značné obavy o nezávislost centrálních bank v jiných zemích, obzvlášť v nejdůležitější jurisdikci na světě,“ řekl o USA šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.
Podle některých analytiků je podpora centrální banky ze strany jejich zahraničních protějšků značně neobvyklá. „Není to vůbec běžné a samotný takový výrok je varováním,“ komentoval Draghiho slova hlavní ekonom společnosti Cyrrus Michal Brožka.
Nekompetentní a straničtí
Dvojice kandidátů, jimiž by prezident Trump rád obsadil dvě volná křesla v radě guvernérů Fedu, vyvolala v posledních týdnech vlnu nevole.
Herman Cain, bývalý šéf řetězce restaurací a neúspěšný kandidát na prezidenta z roku 2012, čelí kritice kvůli nedostatečné kvalifikaci pro práci centrálního bankéře. Cain navíc ztratil podporu čtyř republikánských senátorů a jeho nominace by tím pádem neměla projít horní komorou amerického Kongresu.
Stephen Moore je bývalý ekonomický poradce Donalda Trumpa a autor knihy Trumponomics, v níž obhajuje jeho ekonomickou politiku. To vyvolává obavy z toho, že bude v nezávislé centrální bance prosazovat Trumpovu agendu.
Oba kandidáti v minulosti kritizovali Fed kvůli politice nízkých sazeb během ekonomické krize, navzdory většinovému názoru jiných ekonomů. Oba také vyjádřili souhlas s požadavkem prezidenta Trumpa na to, aby Fed snížil sazby nebo je aspoň dál nezvyšoval, a to v době, kdy se ekonomice daří a rostou i ceny.
„Pro tuto funkci by měli být vybíráni kandidáti s nejvyšší možnou kvalifikací, kteří se nenechají příliš ovlivnit postranními motivy. A tady jsou na místě pochybnosti jak v kvalifikaci, tak v politické nezávislosti,“ myslí si Michal Brožka.
Mnohé světové země zavedly koncem 20. století nezávislé centrální banky. „V 70. letech minulého století bylo běžné, že politici manipulovali s úrokovými sazbami ve prospěch své popularity. To vedlo k masivní inflaci,“ napsal britský týdeník The Economist.
Právě cenová stabilita jako dlouhodobý cíl je dnes hlavním úkolem většiny centrálních bank. Jejich důvěryhodnost závisí na nezávislosti na momentální politické reprezentaci. „Banka by neměla příliš riskovat její ztrátu, protože bez ní by mohla vykonávat měnovou politiku jen obtížně,“ říká Tomáš Vlk.
