Americký Nejvyšší soud rozhodl, že prezident při zavádění takzvaných recipročních cel překročil své pravomoci, když využil zákon o mimořádných ekonomických pravomocích. Krátce poté Donald Trump oznámil nové 15procentní clo, tentokrát opřené o jiný právní rámec – článek 122 obchodního zákona z roku 1974, píše agentura Bloomberg.
Nejvyšší soud zablokoval cla. Zklamaný Trump vyhlásil nová podle jiných pravidel![]() |
Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer se o víkendu snažil partnery uklidnit. „Chceme, aby pochopili, že tyto dohody jsou dobré dohody. Budeme je dodržovat a očekáváme, že naši partneři udělají totéž,“ řekl v televizi CBS. Nové globální clo podle něj stojí mimo již uzavřené dohody s přibližně dvaceti zeměmi včetně Evropské unie, Británie, Japonska či Švýcarska.
President Donald Trump’s tariff-policy defeat in the US Supreme Court won’t unravel individual deals the administration has sealed with its trading partners, US Trade Representative Jamieson Greer said. https://t.co/ZkB7GVw3P3
— Bloomberg (@business) February 22, 2026
Evropa chce mít jasno
Reakce z Evropy však ukazují, že nervozita roste. Evropská komise uvedla, že očekává jasno ohledně dalších kroků Washingtonu. „Dohoda je dohoda,“ zdůraznila Komise a dodala, že Spojené státy by měly respektovat závazky přijaté v rámci letní dohody mezi předsedkyní Komise Ursulou von der Leyenovou a prezidentem Trumpem.
Šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová označila za kriticky důležité, aby globální obchod měl od americké administrativy jasné a právně udržitelné signály. „Doufám, že návrhy budou v souladu s ústavou a zákonem,“ uvedla pro CBS.
Trump zvýšil clo na dovoz ze všech států světa z deseti na 15 procent![]() |
Podle listu The Guardian britská ministryně školství Bridget Phillipsonová přiznala, že firmy čelí nejistotě, zároveň ale vyjádřila očekávání, že preferenční obchodní režim mezi Londýnem a Washingtonem bude pokračovat.
Nové clo jen na 150 dní
Článek 122 obchodního zákona umožňuje prezidentovi zavést cla bez souhlasu Kongresu pouze na 150 dní a pouze za specifických okolností, například při vážných problémech s platební bilancí. Administrativa už nyní naznačuje, že hledá trvalejší řešení.
Hlavní ekonom ČSOB Dominik Rusinko hovoří o návratu obchodního chaosu. „Významná nejistota v obchodní politice je zpět. Nejvyšší soud zrušil Trumpova reciproční cla, která byla základem jeho obchodní politiky od dubna minulého roku,“ připomíná.
Trump dostal facku a zuří. Rozsudek o clech bude mít dalekosáhlé následky![]() |
Podle něj sice efektivní celní sazba na dovoz do USA po zásahu soudu klesla ze 16 na 13,7 procenta, což znamená nižší míru protekcionismu, zároveň ale i nižší příjmy státního rozpočtu. „Hrubým odhadem by měly klesnout asi o třetinu z aktuálních zhruba 30 miliard dolarů měsíčně,“ uvádí Rusinko.
Dalším rizikem jsou možné žaloby firem na refundaci již vybraných cel. „Může jít až o 130 miliard dolarů. To by dále zvýšilo tlak na federální rozpočet a potenciálně i na růst dlouhodobých úrokových sazeb,“ dodává.
Evropa zatím odolává
Z pohledu evropsko-americké dohody je podle Rusinka podstatné, že byla sjednána odděleně od zrušených recipročních tarifů. „Rozhodnutí Nejvyššího soudu by se jí nemělo přímo dotýkat. V platnosti zůstávají i sektorová cla na ocel, hliník nebo automobilový průmysl,“ říká.
Zároveň upozorňuje, že Evropa zatím nese jen omezené přímé náklady. „Podle Kielského institutu dosud 96 procent nákladů vyšších cel nesli američtí spotřebitelé a dovozci,“ dodává.
Trump přitom podle Bloombergu plánuje na konci března cestu do Číny, kde by se měl setkat s prezidentem Si Ťin-pchingem. „Prezident a Si mají silný vztah,“ uvedl Greer a dodal, že průměrné clo na dovoz z Číny nyní činí kolem 40 procent, a to i bez použití mimořádného zákona, který soud zrušil.
Ani doma není prezidentova strategie bez odporu. Republikánský kongresman Don Bacon označil nové 15procentní clo za protiústavní a špatnou politiku.
Podle Rusinka je pro investory pozitivní zprávou, že v USA funguje systém brzd a protivah. „Minimálně v obchodní politice ale bude prezident dál testovat limity své moci, což znamená opětovné zvýšení nejistoty na trzích,“ uzavírá ekonom.





















