1. Jak radikální je Trumpův přístup?
Spojené státy aplikovaly na některé zboží z těchto tří zemí cla už dříve, a to dokonce i vyšší než 25 procent. Dosud se ale tyto sazby vztahovaly jen na vybrané kategorie zboží. Zavedení plošných cel představuje zásadní posun.
Podle amerických statistik představuje nyní průměrná sazba cel na dovážené průmyslové zboží přibližně dvě procenta. Polovina těchto dovozů se dosud do země dostávala úplně bez cel.
2. Čeho se Trump snaží dosáhnout?
Trumpův ministr financí Scott Bessent naznačil začátkem ledna, jak by prezident mohl nová cla využít. Podle něj Trump uvažuje o clech ve třech směrech.
- Zaprvé je chce využít k oživení amerického průmyslu a něčemu, co nazývá napravení neférových obchodních praktik. Trump hovoří o využití cel k oživení výroby a zastavení „okrádání“ USA jinými zeměmi. Zvažuje kombinaci cel a investičních pobídek, aby přilákal firmy k přesunu výroby do USA. „Přivedeme firmy zpět,“ řekl v říjnu během rozhovoru v Economic Club of Chicago. „Ještě více snížíme daně pro firmy, které budou vyrábět v USA. Ochráníme tyto společnosti silnými cly.“
- Zadruhé si chce pomoci zvýšit příjmy do státní pokladny. Příjmy z cel by mohly pomoci financovat daňové škrty, které Trump slíbil. Chce prodloužit daňové úlevy z roku 2017, které mají vypršet na konci roku 2025. Zvažuje také jejich rozšíření a navíc plánuje snížit daň z příjmu právnických osob z 21 % na 15 %. Tato opatření by podle odhadů vedla k výpadku příjmů státní pokladny ve výši 4,6 bilionu dolarů během deseti let. Naopak nová cla by mohla podle Bessenta přinést až 2,5 až 3 biliony dolarů.
- Zatřetí vidí cla jako nástroj diplomacie. Podle Trumpa by mohla nahradit ekonomické sankce. Vidí cla jako účinný nástroj při vyjednávání.
Trump uvalil cla na zboží z Kanady, Mexika a Číny, které se krokům USA brání |
3. Je Trumpův přístup nový?
Spojené státy uvalovaly vysoká dovozní cla po většinu své historie, tuto politiku začaly podle Bloombergu opouštět až ve 30. letech minulého století. Od té doby se prosazovala politika volného obchodu, vrcholící vznikem Světové obchodní organizace (WTO) v roce 1995.
Cla se vrátila do hry za Trumpova prvního funkčního období, kdy je využil k boji proti neférovým obchodním praktikám Číny. Prezident Joe Biden tuto politiku částečně zachoval.
4 Může Trump zvýšit cla bez souhlasu Kongresu?
Ano. Prezident USA má pravomoc měnit cla na základě několika zákonů, pokud jde o hrozbu pro národní bezpečnost, stav nouze, ohrožení amerického průmyslu nebo neférové obchodní praktiky cizích zemí.
5. Jak cla fungují?
Clo se obvykle vypočítává jako procento z hodnoty zboží při proclení, ale může být i pevně stanovené na jednotku zboží. Cla vybírají celní úřady.
Vyšší inflace, nižší ekonomický růst. Trhy už kvůli clům vyhlížejí i pád akcií |
6 Kdo cla platí?
Cla platí dovozce, náklady však často přenáší na zákazníky. Trump tvrdí, že náklady nakonec nesou vývozci, ale studie ukazují, že zátěž je rozprostřená – zahraniční výrobci mohou snížit ceny, aby udrželi konkurenceschopnost, nebo mohou investovat do továren v jiných zemích, aby se clům vyhnuli. V mnoha případech však dovozce cla promítne do ceny a zaplatí je spotřebitelé.
7. Jak do toho zapadá Čína?
Desítky let převládalo přesvědčení, že volný obchod mezi USA a Čínou je oboustranně výhodný. Velké americké firmy těžily z přístupu k levným zdrojům a dodavatelům v Číně. Čínský ekonomický vzestup však dosavadní rovnováhu narušil. Kritici tvrdí, že Čína porušuje pravidla Světové obchodní organizace například masivním dotováním svého průmyslu.
Některé studie poukazují na to, že rozmach čínských firem a dovozů vedl v USA k růstu nezaměstnanosti. I proto Trumpova administrativa uvalila v letech 2018–2019 na čínský dovoz cla v hodnotě přibližně 380 miliard dolarů. Bidenova vláda je zachovala a v roce 2024 je dále rozšířila.
8. Jaký byl dosavadní dopad cel na USA?
Cla mohou podpořit zaměstnanost díky investicím firem, které se snaží obejít cla přesunem výroby do USA. Zároveň však mohou vyvolat odvetná opatření, která způsobí ztrátu pracovních míst jinde.
Přesné propočty jsou obtížné, protože dopad celních opatření z doby Trumpova prvního funkčního období zkreslila covidová pandemie. V únoru 2019 Fed odhadoval, že cla přispěla k růstu inflace o 0,1 procentního bodu a zvýšila investiční náklady firem o 0,4 procentního bodu.
Ekonomka Erica Yorková odhadla, že dosavadní Trumpova a Bidenova cla zvýšila roční náklady pro americké domácnosti o 625 dolarů a způsobila zánik přibližně 142 000 pracovních míst. Dlouhodobě by podle ní mohla snížit HDP o 0,2 %. Kritici tvrdí, že Trumpovy nové plány povedou k podobným, avšak rozsáhlejším dopadům.
Ekonomové Goldman Sachs odhadli, že plošná cla na Kanadu a Mexiko způsobí nárůst jádrové inflace o 0,7 procenta a pokles hrubého domácího produktu o 0,4 procenta.
