„Trvalo by mnoho let zjistit, o jaké částce vlastně mluvíme, a dokonce i to, kdo, kdy a kde má platit,“ uvedl Trump.
V posledních měsících si prezident opakovaně stěžoval na právní bitvu kolem své celní politiky. Teď svůj příspěvek na síti Truth Social uzavřel zvoláním, že pokud Nejvyšší soud cla zruší, „JSME V HÁJI“.
Cla, která Trump poprvé oznámil loni v dubnu, napadá u soudu mnoho malých podniků a také skupina amerických států. Tvrdí, že prezident překročil své pravomoci při uvalování dodatečných daní na dovoz zboží do země.
Pokud by jeho administrativa spor prohrála, je možné, že by soud nařídil vládě vrátit část z vybraných miliard dolarů. Cla zavedená na základě zákona o mezinárodních mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA) podle nejnovějších údajů přinesla více než 130 miliard dolarů, píše BBC. To představuje více než polovinu veškerých příjmů z cel — ale jen nepatrný zlomek celkových příjmů vlády.
„To by pro naši zemi bylo téměř nemožné zaplatit“, argumentoval Trump v pondělí. „Kdokoli tvrdí, že by to šlo udělat rychle a snadno, poskytuje falešnou, nepřesnou nebo zcela nepochopenou odpověď na tuto velmi rozsáhlou a složitou otázku,“ dodal.
Smete Nejvyšší soud Trumpova cla? Žalobu na jeho vládu podalo přes tisíc firem![]() |
Ještě předtím, než se případ dostal k Nejvyššímu soudu, dva nižší soudy rozhodly, že Trump neměl pravomoc uvalit globální cla. Podniky i investoři nyní s napětím očekávají verdikt Nejvyššího soudu, kde mají konzervativci většinu 6 ku 3.
Na listopadovém slyšení vyjádřila většina soudců, včetně několika konzervativců, pochybnosti o odůvodnění dovozních cel ze strany Bílého domu. Prezident tvrdí, že jsou nezbytná k obnově americké výrobní základny a k nápravě obchodní nerovnováhy.
Bílý dům uvedl, že pokud soud nerozhodne v jeho prospěch, úředníci najdou alternativní cesty. To by mohlo zahrnovat stávající legislativu, která umožňuje prezidentovi zavést cla až do výše 15 procent na dobu 150 dnů.
Trumpova cla v číslech. Do státní kasy přinesla 200 miliard dolarů, má to však háček |
Právníci zastupující napadající státy a soukromé skupiny uvádějí, že zákon IEEPA z roku 1977, na který se Trumpova administrativa při zavedení nejvyšších cel odvolala, se o „clech“ vůbec nezmiňuje. Tvrdí, že podle americké ústavy může daně stanovovat pouze Kongres.
Odpůrci rovněž zpochybňují, zda problémy uváděné Bílým domem, zejména obchodní deficit, skutečně představují mimořádné situace.



















