Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Z hlediska cel se vracíme někam o sto let zpátky. Vymazáváme třicet zlatých let globalizace,“ uvedl Hampl na úvod debaty o Trumpových nových celních opatřeních. Připomněl ale, že nejde jen o Trumpa. „Je to společná politika republikánů i demokratů. Amerika se rozhodla, že už nechce být garantem globální otevřenosti.“
Špatná zpráva pro Evropu
Podle Hampla jde o zásadní obrat: „Tato protekcionistická politika trvá delší dobu. Trump přišel s izolacionismem už během prvního funkčního období, Biden v něm pokračoval. A teď tohle – poslední velký hřebík do rakve globalizace.“
„Je to naprosto špatná zpráva pro ekonomiky, které jsou postavené na mezinárodní dělbě práce a těžily z otevřenosti,“ uvedl Hampl. Dodal, že i první ekonomické odhady jsou varovné. „Pohybují se v rozmezí jednoho až tří procent HDP – a to se týká nejen Česka, ale ještě více Slovenska. A to nejsou malá čísla.“
„Evropa přišla o tři příznivé větry, které jí třicet let vály do zad: levné energie z Ruska, levnou bezpečnost ze Spojených států a rychlé tempo globalizace. O všechno tohle jsme přišli během posledních pěti let,“ shrnul.
„Myslím, že tohle je opravdový, možná poslední budíček – že je potřeba přehodnotit priority, které v Evropě máme. Pokud čelíme existenčním hrozbám, je otázkou, jestli je stejně důležité budovat schopnost obrany, nebo zateplovat domy po babičce a rozšiřovat nízkoemisní MHD,“ poznamenal Hampl.
Green Deal jako drahá priorita?
„Máme příliš mnoho velmi drahých nových priorit – obranu, energetiku, dekarbonizaci – a zároveň nikdo nechce sáhnout na ty stávající: sociální stát, zdravotnictví, školství. A populace navíc stárne,“ dodal.
Hampl varoval, že Evropa nemá dostatek prostředků na financování všech svých cílů. „Vládní plán počítá s tím, že bychom do roku 2030 měli na dekarbonizační cíle vydat 1,3 bilionu korun z veřejných zdrojů. Velká část z toho jsou sice evropské peníze, ale i ty pocházejí od daňových poplatníků.“
Podle něj by tyto prostředky mohly být využity právě na zajištění obrany, a to bez nutnosti dalšího zadlužování. Řešením podle něj není ani zvyšování daní – ať už plošné, nebo progresivní: „Nevidím nikoho na politické scéně, kdo by s tím šel do voleb. A hlavně – nemáme dost bohatých, kteří by dokázali všechny tyto výdajové priority zaplatit.“
Zvýšení daní proto považuje za politicky nereálné. „Tyhle ideje končí u prvního výpočtu v excelové tabulce,“ podotkl. A připomněl, že Evropa je závislá především na průmyslu a vývozu: „Neprodukujeme žádné suroviny. Vyvážíme to, co tady vyrobíme – fyzicky nebo duševně.“
Americké „magořiny“
„Evropa je prostě produkční část světa. A my – spolu s Německem a severní Itálií – tvoříme superprodukční jádro. Jen mám pocit, že jsme tenhle model v posledních letech začali považovat za něco špatného. Že produkce je špinavá a nevoní,“ konstatuje Hampl. Podle něj v Evropě – i v Česku – chybí dlouhodobá strategie, která by reagovala na novou geopolitickou realitu a zaměřila se na růst.
Hampl se v rozhovoru dotkl i změn v americké společnosti, které podle něj vedou k těžko předvídatelným volebním výsledkům. „Říkám to s nadsázkou – ale velká část americké společnosti si loni v listopadových volbách řekla, že i demokraté dělají takové magořiny, že to musí zastavit nějaký jiný magor. A pak volí politiky, kteří jsou těžko dešifrovatelní i pro konzervativní část spektra,“ říká.
Zejména u Donalda Trumpa podle něj dochází k paradoxnímu rozštěpení. „Řada lidí ho obdivuje za to, co dělá v kulturních válkách. Ale pokud jsou aspoň trochu ekonomicky liberální, tak s jeho hospodářskou nebo bezpečnostní politikou souhlasit nemohou,“ uzavírá Hampl.
Jaké výzvy čekají v novém deglobalizovaném světě Evropskou unii i Česko? Máme se více zadlužovat kvůli obraně? Měla by Evropa ustoupit od dekarbonizace? A jak reagovat na Trumpovu obchodní ofenzivu? I na to odpovídal Mojmír Hampl v Rozstřelu.
