Američtí výrobci automobilů si vytvořili během několika posledních desítek let výrobní a distribuční řetězce bez obav o státní hranice. Spojené státy mají od roku 1965 volný obchod s Kanadou a od roku 1994 i s Mexikem. Kus kovu, ze kterého nakonec vznikne americké auto, tak může během výroby překročit hranice těchto tří zemí dokonce několikrát. Každý rok se do těchto všech tří zemí a z nich dostanou suroviny, díly a vozidla v hodnotě stovek miliard dolarů, píše The Washington Post.
Kolik z těchto přechodů bude podléhat novým Trumpovým clům, není zatím jasné, protože prezident je od ledna zaváděl, rušil anebo upravoval. Naposledy 26. března oznámil 25procentní sazbu na automobily a jejich díly dovážené do Spojených států.
Dříve v březnu již vstoupila v platnost cla na ocel a hliník. Dalšímu souboru cel na automobily a díly se blíží konec měsíčního odkladu 2. dubna. Trump uvedl, že ani tím vše nekončí a zavede další.
Kde je nejlevněji?
Analytici, výzkumní pracovníci, výrobci a obchodní skupiny uvedli, že cla by mohla zvýšit cenu každého nového automobilu o tisíce dolarů a narušit dlouholeté dodavatelské řetězce. Odvetná cla ze strany Mexika a Kanady by mohla ceny pak ještě zvýšit.
Podle Petera Frise, profesora inženýrství na kanadské windsorské univerzitě, vyrábějí automobilky díly tam, kde mohou získat nejlepší cenu, nejlepší výkon, spolehlivé dodávky a nejlepší pracovní sílu.
Celý problém je možné si názorně prohlédnout na modelu cesty ingotu quebeckého hliníku, který hranice překročí dokonce několikrát, než skončí v Chevroletu Silverado. Tento díl je přitom jen jedním z 30 000 dílů, které jsou plus minus v každém autě s benzinovým motorem.
Co je americké a co není. Trumpova nová cla způsobí trhlinu v importu aut |
Většinu hliníku odebírají výrobci z Quebeku, protože jeho tavení vyžaduje velké množství energie, které vodní elektrárny v této provincii poskytují. „Je to obrovské množství levné, spolehlivé, bezpečné elektrické energie bez znečištění,“ říká Frise.
Enormní množství automobilové oceli pochází také z Pensylvánie, která má přírodní zdroje pro její výrobu včetně železné rudy, dřeva, zemního plynu a vápence, ale také řek pro její dopravu. Právě tam může začít cesta ocelové pružiny, na jejímž konci je Ford F-150, nejprodávanější vozidlo ve Spojených státech.
Když díly putují po Americe
Podle Flavia Volpeho, prezidenta Sdružení výrobců automobilových dílů, které zastupuje kanadské dodavatele, se převážná většina odlitků a výlisků automobilových dílů vyrábí naopak v Mexiku. Zahřívání a lití materiálů do forem je podle něj poměrně jednoduchý, ale pracný proces. Mexiko má levnější pracovní sílu než jeho severní sousedé, a proto zemi výrobci hojně využívají.
Tyto díly ale musí zušlechtit kvalifikovaní obráběči podle přesných specifikací výrobce. Tato práce se většinou vykonává ve špičkových automobilových centrech v Detroitu nebo kanadském Ontariu a v jejich okolí. „Například hliníkové pouzdro diferenciálu musí vydržet 150 000 mil,“ říká Volpe a dodává, že musí být vyrobeno s tolerancí pěti mikronů.
Od Asie až po Evropu. Akcie automobilek po oznámení dovozových cel klesají |
Skupiny hotových dílů se na další zastávce sestavují do větších komponentů, než se přesunou do montážního závodu. Teprve tam se zabudují do osobních a nákladních automobilů.
Podle analýzy údajů vyvezly Spojené státy v roce 2024 do Kanady a Mexika auta, díly a motory v hodnotě 105 miliard dolarů (2,3 biliony Kč). To je 62 procent veškerého amerického vývozu v této kategorii. Polovina veškerého amerického dovozu tohoto zboží pocházela z Kanady a Mexika, a to je celkem 238 miliard dolarů (5,3 bilionu Kč)
Jednou tak, jindy onak
„Mezinárodní dodavatelské řetězce nejsou vždy ideální řešení,“ přiznává Susan Helperová, profesorka ekonomie z univerzity v Clevelandu. Byla v minulosti hlavní poradkyní pro průmyslovou strategii v Bidenově administrativě. Takové řetězce mohou být podle ní zranitelné, například když pandemie narušila tok zboží z jiných zemí. I přesto si myslí, že cla mohou být v některých situacích užitečná. Například z důvodů národní bezpečnosti. „Současné zavádění je ale obzvláště chaotickým způsobem provádění obchodní politiky,“ dodává Helperová.
Trump uvalil klíčové clo, dovoz aut do USA zdraží o 25 %. Musíte vyrábět u nás, míní |
Určitě podle ní dojde k mnoha narušením těchto dodavatelských toků, protože cla jsou oznámena s velmi malým předstihem. „Je to jednou tak, jednou onak. Společnosti a zejména ty v automobilovém průmyslu touží spíš po regulační jistotě. Tohle tak není,“ říká odbornice.
Jak moc budou dodavatelské řetězce poškozeny, závisí na detailech. Na tom, zda se podaří vyjednat výjimky, a na odvetných opatřeních ostatních zemí. „Ohledně těchto cel je v současnosti tolik neznámých: kdy k nim dojde, jak dlouho budou platit, zda budou existovat nějaké výjimky,“ podotýká Jennifer Safavianová, prezidentka a generální ředitelka obchodní asociace Autos Drive America. Ta zastupuje mezinárodní výrobce automobilů působící v USA. „Je těžké získat nějaká reálná čísla nebo odhady skutečného dopadu. Ale budou cla mít vliv na automobilový průmysl? Ano, odpověď zní ano,“ soudí.
Pouhých osm centů
Ne každá americká automobilka pocítí stejnou bolest. Každý výrobce totiž funguje trochu jinak a každý model auta obsahuje jiné procento dovážených dílů. Jedno je ale jisté. Rychlé řešení neexistuje. Přesun výroby automobilů z jedné země do druhé trvá obvykle nejméně dva roky a výstavba nové továrny pět až sedm let.
Trump dal Evropě půl roku k dobru. Odložil cla na auta |
Pokud budou Trumpova cla dlouhodobá, budou muset výrobci automobilů vymyslet, jak vyřadit z dodavatelských řetězců přeshraniční přesuny, nebo je alespoň zahrnout jako nový faktor do svých kalkulací – a hlavně cen.
„Když můžete jako výrobce ušetřit osm centů na dílu tím, že ho koupíte v Ontariu místo v Arkansasu, koupíte ho v Ontariu,“ říká Frise. „Pokud chcete, aby byl díl americký, dobře, ale bude stát víc. Že osm centů nikoho nezajímá? Jistě, ale osm centů rozdělených na celé auto, to se začne rychle sčítat,“ uzavírá podle amerického listu profesor inženýrství na windsorské univerzitě.
