Investoři se amerických státních dluhopisů zbavovali už v prvních hodinách, kdy nekompromisní Trumpova cla vstoupila v platnost. Obávali se totiž, že cla podnítí inflaci a sníží zahraniční poptávku po amerických aktivech, píše agentura Bloomberg.
Prodej dluhopisů tak měl jeden hlavní cíl, zatlačit na americkou administrativu, aby změnila kurz své nově nastolené obchodní politiky. A povedlo se. Americký prezident pouhých třináct hodin poté, co cla vstoupila v platnost, oznámil, že je pozastaví. „Trh s dluhopisy je velmi ošemetný,“ připustil Trump. „Sledoval jsem to.“
Zlý sen a dluhopisoví strážci
Velký výprodej dluhopisů je pro každou vládu noční můra. Jejich prodej totiž zvyšuje výnosy z těchto dluhopisů pro investory, což znamená, že jim vláda musí platit víc, aby si peníze mohla půjčit.
S poklesem cen dluhopisů pak mohou růst výnosy tak vysoko, že si vláda nemůže dovolit dále půjčovat, aniž by riskovala nesplacení dluhu a vyvolání fiskální krize. Dluhopisoví investoři tedy svým chováním nutí vládu, aby si udělala pořádek ve svých financích. Z toho důvodu se těmto investorům někdy přezdívá dluhopisoví strážci.
Akciové trhy reagují na Trumpova cla. Prudce se propadly v Asii i v Evropě |
Trumpa chování investorů vyděsilo, protože kdyby mu rychle rostly státní výdaje, měl by problém prosadit snížení daní, což je jeho hlavní cíl na domácím hřišti.
Když tedy prezident viděl, že poté, co cla z 9. dubna vstoupila v platnost, vzrostly výnosy dluhopisů se splatností nad 30 let nad pět procent, což bylo jejich dvouleté maximum, z tvrdých cel ustoupil a jejich platnost pozastavil. Po vyhlášení této pauzy klesly výnosy zpátky pod pět procent.„Dluhopisoví strážci opět udeřili,“ napsal investiční stratég Ed Yardeni poté, co Trump oznámil pozastavení cel.
Clintonova banda obchodníků
Není to přitom poprvé, co tito strážci zasáhli. Jednoho ze svých nejznámějších vítězství dosáhli v 90. letech 20. století, kdy donutili prezidenta Billa Clintona, aby během svého prvního funkčního období omezil svůj ambiciózní plán zahrnující snížení daní pro střední třídu, a místo toho se zaměřil na snížení deficitu.
Trump pozastavil většinu cel, Číně je zvýšil. Dohodneme se ale s každým, tvrdí |
Clinton byl tehdy naprosto v šoku, když zjistil, že je vydán na milost a nemilost trhu s dluhopisy. Novinář Bob Woodward v knize The Agenda, která popisuje historii Clintonova Bílého domu, cituje prezidenta, jak se rozčiluje na své spolupracovníky: „Chcete mi říct, že úspěch ekonomického programu a mé znovuzvolení závisí na Federálním rezervním systému a bandě za***ných obchodníků s dluhopisy?“ rozčiloval se bývalý prezdient.
„Dříve jsem si myslel, že pokud existuje reinkarnace, chtěl bych se vrátit jako prezident, papež nebo jako baseballový pálkař se 400 body. Ale teď bych se rád vrátil jako trh s dluhopisy. Každého můžete zastrašit,“ prohlásil v roce 1993 Clintonův politický poradce James Carvill.
Strážci udeřili v devadesátých letech také ve Švédsku. V té době měla vláda velký rozpočtový deficit a ekonomika sotva rostla. Bjorn Wolrath, investor stockholmské pojišťovny Skandia Group, se v červenci 1994 zavázal, že nekoupí jediný švédský dluhopis, pokud vláda nesníží deficit. Tím, že investoři své dluhopisy prodávali, vláda byla nucena výdaje snížit. Přesně jak si Wolrath přál.
Na obzoru je dluhová krize
Nynější viceprezident Spojených států JD Vance už během volební kampaně prohlásil, že by během druhé Trumpovy vlády mohlo dojít na trhu dluhopisů ke spirále smrti. Narážel tím na scénář, kdy vyšší úroveň zadlužení zvyšuje náklady na půjčky, což zpomaluje ekonomiku, která následně ztěžuje vládě splácení dluhu. To vše pak ústí v hospodářskou krizi.
I poté, co Trump 9. dubna pozastavil platnost cel, se finanční trhy spirály smrti dál bály. Po krátkém růstu se státní dluhopisy propadly spolu s dolarem, což byla neobvyklá kombinace odrážející, jak Trumpova nepředvídatelná celní politika podkopala důvěru investorů v americká aktiva, píše Bloomberg.
Nyní by tedy Trumpovy ekonomické plány včetně snížení daní mohly způsobit velké deficity veřejných financí a také zrychlit inflaci. „Krize, kdy americká vláda nebude schopna nadále financovat svůj dluh, pravděpodobně nastane v příštích letech, pokud se rozpočtový deficit hodně nesníží,“ míní Ray Dalio, miliardář a zakladatel hedgeového fondu Bridgewater Associates.
Loni se deficit USA rovnal 6,4 procent hrubého domácího produktu země, což je úroveň, která se obvykle vyskytuje pouze během recese. Jen splátka úroků z dluhu ve výši 28 bilionů dolarů byla vyšší než výdaje Spojených států na národní obranu, uzavřel Bloomberg.
