Studie zjistila, že trajekty jsou větším znečišťovatelem než auta také v Aténách, Římě a Vallettě. V analýze se také objevují další významná přístavní města jako Barcelona, Marseille, Rotterdam a Valencie.
„Trajekty by měly spojovat komunity, ne je znečišťovat,“ cituje britský portál The Guardian slova Felixe Klanna, analytika politiky lodní dopravy ve společnosti T&E a hlavního autora zprávy.
Námořní doprava produkuje miliardu tun oxidu uhličitého ročně. Jak z toho ven |
Podle ní je technicky proveditelné a nákladově efektivní elektrifikovat 20 procent evropských trajektů v roce 2025. Podíl by se do roku 2030 měl zvýšit na 43 procent.
„Příliš mnoho trajektů spaluje znečišťující fosilní paliva a pumpuje toxický vzduch do evropských přístavních měst. Jejich elektrifikace by mohla dramaticky snížit emise a přinést závan čerstvého vzduchu milionům lidí,“ uvedl Klann.
Klíčová je infrastruktura i investice
Podle analýzy je hlavní překážkou pro přechod trajektů na elektrický pohon nedostatečná nabíjecí infrastruktura. Zhruba 60 procent přístavů by podle ní k podpoře provozu elektrických trajektů potřebovalo nabíječky s výkonem do pěti megawattů.
„Co nám chybí, je investice do čistých paliv, energie a infrastruktury v přístavech na podporu elektrifikace,“ upozornil generální tajemník Asociace vlastníků lodí Evropského společenství Sotiris Raptis.
Podle mluvčí stockholmských přístavů Ingrid Hanssonové většina lodních společností funguje daleko pod požadovanými limity obsahu síry. „S dodávkami energie z pevniny pracujeme od 80. let 20. století,“ uvedla Hanssonová. Dodala, že dnes velká část pravidelných trajektových služeb v přístavech ve Stockholmu připojuje k pevninské elektřině při kotvení, a tak se výrazně snižují emise oxidu uhličitého, oxidů síry a oxidů dusíku v oblasti přístavu.
Chcete snížit emise z lodní dopravy? Zavedeme sankce a cla, vyhrožují USA |
Manažerka pro životní prostředí v tallinském přístavu Ellen Kaasiková uvedla, že již investovali do pobřežního napájení na pěti přístavištích a také nainstalovali automatizované připojovací systémy na třech molech v přístavu Old City Harbour.
„Společně s našimi přepravními partnery v současné době posuzujeme další řešení – včetně nabíjecí infrastruktury – pro zavedení elektrických nebo hybridních trajektů na trase Tallinn–Helsinky,“ řekla.
Trasa dlouhá 88 kilometrů mezi estonským a finským hlavním městem je jednou z nejrušnějších na světě. Očekává se, že první plavidlo přestavěné na hybridní technologii zahájí provoz začátkem roku 2026. Plně elektrifikovaná loď je ve fázi plánování.
„Vzhledem ke krátké plavební vzdálenosti mezi oběma městy je tato trasa velmi vhodná pro elektrifikovaná plavidla,“ řekl Andreas Slotte, vedoucí oddělení udržitelnosti v helsinském přístavu.
Dodal, že přístavy potřebují garanci, že lodní společnosti skutečně začnou využívat tuto novou infrastrukturu, než do ní začnou investovat. „Nabíjecí infrastruktura nemůže být plánována a budována ve vakuu. Bez informací od přepravní společnosti o skutečných požadavcích jejich hypotetické nové lodi může přístav udělat jen omezené množství věcí,“ uzavřel Slotte.
