Všechny tichomořské ostrovy jsou zranitelné vůči dopadům změny klimatu. Atolové země jako Tuvalu, Kiribati, Marshallovy ostrovy a Federativní státy Mikronésie jsou však ještě zranitelnější.
Tyto ostrovy jsou nejen náchylné k zaplavení stoupajícím mořem, zejména v době přílivů, ale problémem je i přístup k čisté a nezávadné pitné vodě, a to kvůli dlouhotrvajícím suchům a nepředvídatelným srážkám.
„Představitelé tichomořských ostrovů prohlásili, že změna klimatu je hlavní hrozbou pro živobytí, bezpečnost a blahobyt tichomořských komunit,“ říká pro BBC Christopher Cocker, výkonný ředitel Organizace pro cestovní ruch v Tichomoří. Bez okamžitých a inovativních opatření zůstává podle něj budoucnost cestovního ruchu v regionu velmi nejistá.
Další hrozbu představují nevyzpytatelné a potenciálně ničivé tropické bouře. Klimatické modely Tichého oceánu navíc naznačují, že v budoucnu by sice mohlo cyklónů ubýt, budou však intenzivnější.
Stále častější cyklóny
Nomuka je malý trojúhelníkový ostrov v souostroví Ha’apai v Tonze, který leží asi 3 500 kilometrů severozápadně od australského Sydney. Obklopuje ho oceán a jeho populace zhruba 400 osob, se cítí vydána na milost a nemilost rozmarům a běsnění přírody.
„S cyklóny žijeme téměř každý rok. Vyrostl jsem tam a obvykle se stalo, že jeden nebo dva na nás udeřily,“ říká Sione Taufa, tichomořský proděkan na univerzitě v Aucklandu. „V současné době však vidíme, že cyklóny čtvrté nebo páté kategorie přicházejí mnohem pravidelněji.“
Ledovcová turistika sílí. Lidé chtějí spatřit přírodní krásy dřív, než roztají |
Dvě hodiny letu směrem na severozápad od Tongy se nacházejí ostrovy Fidži, bývalá britská kolonie. V loňském roce ho navštívilo 929 740 návštěvníků, převážně z Austrálie, Nového Zélandu, Severní Ameriky a Číny. I zde panují obavy z měnícího se klimatu.
„Ohrožení zdrojů vody je z hlediska klimatických změn velkým rizikem,“ vysvětluje Marica Vakacolová z organizace Mamanuca Environment Society, která se zasazuje o udržitelný cestovní ruch a ochranu životního prostředí. Podle ní se část Viti Levu, největšího ostrova Fidži, již potýká s důsledky oteplování.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
„Do většiny sladkovodních zdrojů, které byly kdysi dostatečně kvalitní, aby se daly konzumovat, nyní proniká slaná voda. Pobřeží se postupně ztrácí pod stoupající hladinou moře a kvůli měnící se teplotě mořské vody jsme zažili bělení korálů,“ dodává.
Susanne Beckenová, profesorka udržitelného cestovního ruchu na Griffithově univerzitě v Austrálii, předpokládá, že na tichomořských ostrovech může vzniknout spor o omezené zásoby vody. „Pitná voda se na některých místech stává stále větším problémem. Mohlo by dojít ke konfliktu s místními, protože turisté využívají vodu, kterou místní lidé potřebují,“ říká.
Ošemetné téma
Beckenová také nedávno provedla výzkum na Fidži a Cookových ostrovech, který odhalil některé nečekané postoje místních ke klimatickým změnám a hrozbám, které pro ostrovní národy přinášejí. „Je to skoro jako by o tom nechtěli mluvit. Možná se soustředí na to, aby ožil a posílil turistický ruch. Je to opravdu ošemetné téma.“
Na Cookových ostrovech, klenotu Polynésie oblíbeném u Novozélanďanů a Australanů, kde se většina turistické infrastruktury táhne v pásech kolem pobřeží hlavních ostrovů, se o změnách debatuje ostřeji. Brad Kirner, ředitel pro rozvoj destinace ve společnosti Cook Islands Tourism Corporation, připouští, že diskuse o globálním oteplování v této komunitě mohou být bouřlivé.
Klimatická krize mění cestovatelský apetit, žene turisty stále víc na sever |
„Ochrana přírody je zde náročná. Cestování významně přispívá ke globálnímu oteplování a my se s touto skutečností musíme vyrovnat. Jsme nepatrné procento světové populace, a proto máme velmi malou uhlíkovou stopu, ale jsme v první linii klimatických změn. Pokud chceme čelit současné realitě, budeme muset zavést přísná opatření,“ uzavírá pro BBC.
