V žalobě, kterou v USA podala nezisková organizace International Rights Advocates, čtrnáct rodin z Konga viní technologické giganty z odpovědnosti za smrt šesti a zranění dalších dětí, které v důsledku práce v dolech utrpěly trvalé následky.
Fotogalerie |
„Tyto společnosti, nejbohatší firmy světa vyrábějící fantastické věci, umožnily mrzačení a zabíjení dětí kvůli levnému kobaltu,“ uvádí v žalobě advokát Terrence Collingsworth, který zastupuje poškozené rodiny.
Některé z dětí v důsledku nehod v kobaltových dolech buď zemřely nebo utrpěly trvalé následky, jako je ochrnutí. Žalobu doplňují snímky dětí se znetvořenými nebo chybějícími končetinami. Bude se jí zabývat okresní soud ve Washingtonu. Jde vůbec o první právní spor ohledně těžby kobaltu.
V Kongu se těží polovina světové produkce kobaltu, vzácného kovu, který se využívá k výrobě nabíjecích lithiových baterií, široce používaných v milionech elektronických zařízení po celém světě, například v telefonech nebo počítačích.
Globální poptávka po tomto kovu by podle odhadů Evropské komise z loňského roku měla v příštím desetiletí každoročně narůstat o 7 až 13 procent.
Výrobce počítačů Dell v odpovědi na dotaz agentury Reuters uvedl, že nikdy vědomě nezajišťoval své zdroje pomocí dětské práce a slíbil, že zmíněná obvinění prošetří. Ostatní, včetně britské těžební společnosti Glencore, se ke kauze zatím nevyjádřili.
Dolar za hodinu, šest dní v týdnu
V žalobě se uvádí, že děti, z nichž některým bylo jen šest let, musely kvůli extrémní chudobě svých rodin opustit školu a pracovat v kobaltových dolech firmy Glencore. Tato společnost už dříve čelila obvinění, že k práci využívala děti. Některé z nich za práci v dolech dostávaly odměnu 1,50 dolaru za hodinu a pracovaly šest dní v týdnu.
Vysoká cena za pokrok. V konžských dolech rubou kobalt dětští horníci |
„Hladovět, nebo kvůli jídlu riskovat život. To jsou možnosti, které tito lidé mají,“ napsal Collingsworth. Podle něj všechny ze zmíněných firem mají možnost své dodávky kobaltu měnit tak, aby zajistily bezpečné pracovní podmínky.
„Nikdy jsem se nesetkal ani nezdokumentoval závažnější asymetrii v rozdělování příjmů mezi spodní částí a špičkou dodavatelského řetězce,“ komentoval Siddharth Kara, jenž se zabývá moderními podobami otroctví a je expertním svědkem v případu.
Tento případ označil jako možná nejhorší podobu otroctví a vykořisťování dětí, s jakou se během své dvacetileté praxe setkal.
O elektromobilitě se v září mluvilo v pořadu Rozstřel:
13. září 2019 |
