ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Syndrom vyhoření mají stále mladší. Přispěl i home office, tvrdí průzkum

  • 301
Zatímco dříve se syndrom vyhoření týkal pracovníků v pozdějším věku, v dnešní době postihuje stále mladší lidi. Nedávný průzkum společnosti OnePoll ukázal, že průměrný pracovník má zkušenosti s kariérním vyhořením již ve 32 letech. Situaci navíc zhoršila koronavirová epidemie.

Příliš dlouhá pracovní doba, nutnost být neustále k dispozici a málo volna. To jsou důvody, proč přibližně třetina ze dvou tisíc respondentů průzkumu, který si objednala společnost The Office Group, zažila v práci nezvladatelný stres z vyčerpání. 

Předejděte syndromu vyhoření. Najděte si práci na pracovním portálu jobDNES.cz

Víc než polovina oslovených (52 procenta) považuje za příčinu to, že se v práci snaží dělat příliš mnoho. Přibližně 58 procent se domnívá, že je jejich typická pracovní doba příliš dlouhá, 39 procent dotazovaných si nebere dostatek volna a necelá polovina (47 procent) má pocit, že musí být neustále k dispozici. Dva z pěti pracovníků mají pocit, že je na ně vyvíjen tlak, aby stále častěji odváděli práci navíc.

Necelá polovina respondentů, kteří aktuálně bojují se syndromem vyhoření, opustila práci z důvodu vyčerpání. Další třetina uvedla, že by příště v takovém stavu uvažovala alespoň o čerpání neplaceného volna, napsal britský deník The Guardian.

Covid-19 vyhoření ještě více zhoršil

Výzkum se rovněž zaměřil na respondenty, kteří byli nuceni kvůli protikoronavirovým opatřením přejít na práci z domova. Většina z dotázaných uvedla, že začala pracovat více hodin. Konkrétně se ukázalo, že průměrný pracovník pracující z domova odpracoval navíc dalších 59 hodin práce. To je za posledních pět měsíců přibližně dalších sedm pracovních dnů navíc, napsal server Study Finds

„Téměř třetina dotázaných tvrdí, že k jejich syndromu vyhoření výrazně přispěl nouzový stav kvůli koronaviru. Není pochyb o tom, že pandemie výrazně ovlivnila kolektivní duševní zdraví národa,“ okomentovala výzkum psychiatrička Sarah Vohraová. Společnost by podle ní měla zavést proti těmto stavům obranu a chránit se před prvky, které by mohly způsobovat stres a úzkost, zejména v dobách nejistoty.

Ačkoliv by se mohlo zdát, že mladším zaměstnancům se dnes daří lépe, opak je pravdou. Přes 60 procent dotázaných pracovníků generace Z tvrdí, že je již současná pracovní kultura, která je nutí být „pořád připravenými“, vyčerpala.

Pokud jde o způsoby boje proti vyhoření z práce, 20 procent respondentů medituje nebo cvičí jógu. Přibližně stejný počet respondentů by si přál, aby jim jejich zamětnavatel nabízel wellness aktivity a kurzy zaměřené na rozvoj psychické pohody.