„Německo je problémové dítě. Z našeho pohledu je to ale nepřijatelné. Musí se zlepšit dochvilnost, bezpečnost i čistota,“ říká pro německý deník Bild Peter Füglistaler, ředitel švýcarského Spolkového úřadu pro dopravu.
Švýcaři dlouhodobě kladou na železnici velký důraz. Nejde jim ani tak o zisk, jako o celkový přínos vlakové dopravy pro tamní hospodářství. Švýcarské dráhy se dlouhodobě mohou chlubit solidními výsledky. Včas, respektive s odchylkou maximálně tří minut, do svého cíle dorazí 92,5 procenta spojů.
Berlín se loučí s posledními vlaky S-Bahnu, které pamatují ještě komunisty |
Problémy německého železničního giganta se objevily už během letošního listopadu. Nedávná analýza ukázala, že právě v tomto měsíci měla zpoždění téměř polovina rychlíků s označením IC a ICE. Jedním z důvodů byly rozsáhlé stavební práce na mnoha úsecích německé železniční sítě, které jsou reakcí na často havarijní stav mostů či svršku. Další příčinou je ale i nedostatek personálu, ten v listopadu vyvrcholil vysokou nemocností zaměstnanců.
DB v hluboké krizi
Švýcarským železničním expertům se zároveň nelíbí současná orientace německé společnosti Deutsche Bahn na vysokorychlostní vlakové spoje. „Dvoupatrový vlak s rychlostí 250 km/hod, který ale jezdí včas, je pro mnohé atraktivnější. Nemusí zvládat 360 kilometrů za hodinu,“ uzavírá Füglistaler.
Aby se situace co nejdříve zlepšila, chtějí Švýcaři rovněž vysoce postavené manažery německého státního dopravce zaškolit.
Berlíňané stojící vlaky přijali s klidem. V problémech se ocitli cizinci |
Statistiky také ukazují, že dochvilnost vlakových spojů národního německého dopravce se meziročně snížila skoro o 10 procent. Cestující ale musí v Německu bojovat i s vysokým nárůstem cen jízdného, které mnohdy překonalo i průměrnou německou inflaci za posledních 12 měsíců.
Problémy na německé železnici se objevují ve chvílí, kdy se Deutsche Bahn topí v obrovských finančních problémech. Německý kontrolní úřad ve své analýze uvedl, že dopravce se nachází v permanentní krizi a jeho dluhy dosahují až na 30 miliard eur, v přepočtu zhruba 720 miliard korun.
