Švýcarská vláda souhlasila s tím, že bude poskytovat informace do zahraničí, když půjde o daňové úniky, aby se Švýcarsko nedostalo na seznam hříšníků OECD. A uvnitř alpské země se rozhořely velké spory.
Někteří bankéři, akademici i politici středu a levice míní, že je nutné se poddat nevyhnutelnému a mlčenlivost vzdát. Pragmatici včetně velkých bank jako UBS a Credit Suisse argumentují tím, že nemají na vybranou a přežijí, jen když dají žádané informace a zavřou účty těch, kdo se nebudou chtít úředně odhalit.
Avšak konzervativci včetně politiků pravicové Švýcarské lidové strany a šéfů malých soukromých bank kapitulaci vnímají jako zradu nejen klientů, ale i základních švýcarských hodnot. "Povinnost absolutního mlčení" o klientech je součástí švýcarského práva od roku 1934 a tradicí dlouhou několik staletí, která pomáhala Švýcarsku prosperovat, zatímco se okolní země zbídačovaly válkami. Konzervativci se obávají, že je ohrožená základní definice toho, co značí Švýcarsko.
Švýcarsko je svoboda a banky
Josef Ackermann, bývalý šéf Deutsche Bank a nynější šéf pojišťovny Zurich Insurance, se znepokojuje a vyzývá Švýcarsko, aby odolalo. "Nesmí se stát, aby velké mocnosti rozložily právní řády malých," řekl před curyšskou podnikatelskou elitou. "Naším největším problémem se zdá být to, že se někdy sami necháme bezdůvodně zastrašit tlakem zvenčí a nedůvěřujeme vlastní síle," dodal.
Thomas Matter, bankéř a politik Švýcarské lidové strany, je odměřenější. "Švýcaři milují svobodu. Stát tady byl vždy pro občany, a ne naopak," řekl agentuře Reuters.
Debata jde až do osobních útoků, v očích mnohých je zrádcem Otto Bruderer, manažer nejstarší švýcarské banky Wegelin & Co., který u amerického soudu přiznal, že banka umožňovala bohatým americkým klientům vyhýbat se placení daní (1,2 miliardy dolarů) a že je to běžné.
Hádky ochromují koaliční vládu, která se snaží řešit spory kolem daní a zachránit reputaci švýcarského finančnictví. Avšak poté, co Lucembursko minulý týden oznámilo, že se od roku 2015 vzdá bankovního tajemství pro občany EU, tlak zhoustl.
V bankovním muzeu UBS vystavují nápis "Massima discrezione" z průčelí banky z roku 1747 z italského kantonu. Nápis, který slibuje naprostou diskrétnost, by mohl být švýcarskou mantrou. Ale i když Sergio Ermotti, výkonný šéf největší banky UBS, říká, že "bankovní tajemství, které jsme znali ještě před deseti lety, zmizelo", je čas se o osud Švýcarska bát.
I když stále ne úplně. UBS například loni zavedla pravidlo, že bankéři mají žádat od nových klientů potvrzení, že zaplatili daně. Avšak stačí ho podat jen ústně.
Jenže, "když se blíží tsunami, nemůžeme jen říkat, že se to nesmí, a myslet si, že se přivalí jinam", glosuje Martin Landolt, centristický politik a poradce UBS.
