Začátkem června nahradí bývalý šéf Mastercard Ajay Banga dosavadního lídra organizace, která dlouhodobě pracuje na zlepšení životní úrovně rozvojových zemí. David Malpass, kterému mandát ještě nevypršel, vyvolal mimo jiné všeobecné rozhořčení svými polemikami o roli lidského faktoru v klimatické krizi a z funkce nakonec odchází o rok dříve.
Historicky první Ind v čele Světové banky Ajay Banga získal americké občanství v roce 2007. Má za sebou rušné dětství, kdy se jako syn armádního generála musel mohokrát stěhovat po různých koutech Indie. V otcových stopách však Ajay nepokračoval, místo toho získal ekonomické vzdělání a stal se finančním analytikem.
Postarat se o všechny je drahé, pomoc má být cílená, uvedl šéf Světové banky |
Kariéru započal ve společnosti Nestlé, kde se staral o marketing, později pomáhal spustit značky jako KFC nebo Pizza Hut v zemi, která procházela ekonomickou transformací. K platebnímu gigantovi Mastercard se přidal v roce 2009, mezi jeho hlavní úkoly patřilo dohnat konkurenční Visu, která tenkrát světovému trhu dominovala. Později spolupracoval i s americkým exprezidentem Obamou v otázce národní kybernetické bezpečnosti.
Současný americký prezident Joe Biden, který Bangu do funkce nominoval, ho označil jako velmi schopného lídra, který se nebojí změn a povede instituci správným směrem. „Přinese expertízu, letitou zkušenost a prostor pro inovaci,“ řekl. Dodal, že Banga bude motorem, který pomůže Světové bance v klíčové misí, tedy se snížením chudoby, a přitom se zároveň více zaměří i na klimatickou krizi.
Spojené státy mají ve Světové bance nejvíce hlasovacích práv, proto je tradicí, že ve vedení stojí Američan, zatímco v čele sesterského Mezinárodního měnového fondu je zástupce Evropy. Ajay Banga byl však nyní jediným kandidátem na vedení instituce, která ročně půjčuje miliardy zemím po celém světě.
Výkonní ředitelé banky potvrdili, že se těší na spolupráci při řešení aktuálních výzev. „Banga má za zády veškerou podporu členů Světové banky, jeho pozice je silná,“ tvrdí vysoký úředník administrativy Bidena.
Na bedrech třiašedesátiletého budoucího šéfa banky leží vysoké nároky i očekávání. Vedle chudoby a oteplování bude muset řešit i dopady války na Ukrajině. Mimo jiné bude řešit i model půjček a čelit složitým diplomatickým vztahům s Čínou. Ta je pod velkým mezinárodním tlakem, aby povolila chudým zemím restrukturalizovat dluhy, píše americký web The New York Times.
Je třeba zapojit soukromý sektor
Další na dlouhém seznamu úkolů je potom plnění zelených cílů. Bohatší národy na Světovou banku a jí podřízené instituce tlačí, aby podnikla důraznější kroky v boji s klimatickou krizí.
Tvrdí, že 100 miliard dolarů (2,1 bilionu korun), které banka ročně rozvojovým zemím pošle, zdaleka nestačí. Pro vyrovnání se s klimatickou změnou by podle nich potřebovaly desetinásobek. Banka tak bude muset skloubit podporu boje s oteplováním a přitom nezapomínat snižování míry chudoby, se kterou se mnoho zemí potýká.
To vše s omezenými zdroji. Navýšení financí pro Světovou banku je v nedohlednu. „Je třeba pořádně zapojit soukromý sektor, jedině tak naplníme ambiciózní cíle, které všichni máme,“ vyjádřil se Banga pro BCC.
