„Polovina mých příjmů jde na nájem malé garsoniéry. Za byt na kraji hlavního města platím 11 tisíc švédských korun (asi 28 000 korun) za měsíc. Musím kvůli tomu striktně kontrolovat své ostatní výdaje. Aktuálně nemám jinou možnost, jsem velmi nespokojený,“ řekl pro BBC dvacetiletý Švéd Oscar Stark, který se před několika měsíci odstěhoval od rodiny, která bydlí v úplně jiné části země.
Švédsko stíhá Íránce za masové popravy vězňů v roce 1988. Muž obvinění popírá |
Švédský bytový sektor je značným způsobem regulovaný. Pilířem švédské bytové politiky je v současnosti kolektivní vyjednávání o nájmu. Až devadesát procent nájemců má totiž nájem stanovený na základě kolektivních smluv. Do regulace stát téměř nezasahuje, neboť velké slovo tu má svaz nájemců a organice pronajímatelů.
Používá se zde systém takzvané užitné hodnoty bytu, v rámci kterého je pro každý byt ve Švédsku stanovena přiměřená výše nájmu. Pokud se nájemce s pronajímatelem nedohodnou na výši nájemného, musí být nájemné přiměřené.
Užitnou hodnotu bytu ve Švédsku určuje soud, který vychází z nájmu u obdobných bytů, jenž byl vyjednán kolektivními dohodami mezi organizací nájemníků a pronajímateli. Podle švédské soudní praxe nesmí být sjednaný nájem vyšší než pět procent užitné hodnoty bytu.
ANALÝZA: Švédská krajní pravice je blíž k moci. Pomohla protiimigrační politika |
Počet bytů ve Švédsku, kde je nájemné stanovováno individuálně mezi pronajímatelem a nájemcem, není velký a dominantní zde zůstává kolektivní vyjednávání. Přesto však švédský bytový sektor čelí v poslední době nemalým problémům.
„Švédsko v oblasti bydlení opravdu selhalo. Za byt platím dvojnásobně více, než co bych platit měl,“ dodal pro BBC dvacetiletý Oscar Stark.
Čekací doba až 18 let
Podle agentury Bostadsförmedlingen se na byt s omezeným nájemným čeká ve Stockholmu průměrně devět let. V nejatraktivnějších lokalitách tohoto města je čekací doba dokonce dvojnásobná. Častokrát jsou zvýhodňováni i příbuzní nebo přátelé vlastníka.
Švédské vražedné prvenství stoupá s imigrací. Oficiálně se to nespojuje |
V kontextu celé Evropy si však Švédsko zle nevede. Jen asi 8 procent Švédů žije v bytech, za který měsíčně utrácejí více než 40 procent příjmu. Pro srovnání třeba ve Velké Británii je to až patnáct procent osob a v Řecku pak dokonce čtyřicet.
Už řadu let patří Švédsko mezi země, kde se mladí lidé brzy osamostatňují a hledají si samostatné bydlení. Jak ale ukázala květnová zpráva švédské nadace Abbé Pierra stoupl počet mladých Švédů, kteří žijí v přeplněných domácnostech, od roku 2009 asi o dvanáct procent.
Švédsko zpřísňuje pravidla pro přeměny pohlaví. Mladiství si musí počkat |
Bytovou krizi se Švédsko snaží řešit i výstavbou. V letech 2015 až 2019 se ve Stockholmu postavilo 83 000 nových bytů. Město tak reaguje na fakt, že Stockholm patří mezi nejrychleji rostoucí regiony v Evropě. Do roku 2030 počítá s příchodem až 400 tisíc nových obyvatel.
Stavba nových domů je však to jediné, na čem se vrcholní politici ve Švédsku shodnou. V červnu tohoto roku švédská vláda chtěla uvolnit regulované nájemné v novostavbách v bytových jednotkách po rekonstrukci. Návrh, který neměl ani formu zákona, však byl pro řadu zastoupených stran nepřijatelný.
