Od svého spuštění v roce 2014 větrná farma Markbygden Ett nakumulovala svým provozovatelům ztráty ve výši několika stovek milionů eur. Jako problematické se totiž ukázalo uzavření devatenáctileté smlouvy o odběru energií mezi výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů a odběratelem z oblasti průmyslu, píše agentura Bloomberg.
Ještě v roce 2017 se přitom odborníci domnívali, že farma zvládne každý rok vygenerovat ekvivalent až 8 procent švédské roční spotřeby energie, a to za velmi nízké ceny. Optimismus přetrvával i v dalších letech, a to mimo jiné i krátce před spuštěním v roce 2021. Nic na tom neměnil ani fakt, že projekt již od počátku bojoval s obrovskými byrokratickými překážkami.
V Rakousku sviští turbíny, Česko uvázlo v „bezvětří“. Jak se žije pod větrníky |
Proti jiným lokalitám se totiž tato větrná farma může chlubit téměř ideálními větrnými podmínkami, od kterých měli odborníci velká očekávání. V té době se navíc mnozí domnívali, že ceny elektřiny v Evropě zůstanou dlouhodobě nízké, což se propisovalo i do jednotlivých kontraktů.
Jedním z nich byla mimo jiné i smlouva s průmyslovým gigantem Norsk Hydro, která počítala s velmi podhodnocenou cenou elektrické energie ve výši 25 eur (asi 625 korun) za megawatthodinu. A to i přesto, že průměrná cena elektřiny na trhu činila 60 eur (asi 1 500 korun). Nepomohla tomu ani doba trvání této smlouvy, která byla stanovena na dlouhých devatenáct let.
Podle smlouvy tak musel provozovatel švédské větrné farmy zajistit až nereálné množství nepřetržitě dodávané energie. Ve chvíli, kdy ale výroba energie z větrných zdrojů nebyla dostatečná, musela farma nakupovat elektrickou energii na spotovém trhu, kde se ceny obecně velmi rychle mění.
Odmítají čekat. Obce chtějí větrníky co nejdřív, začaly podepisovat smlouvy |
To, že celý projekt se nemusí nakonec vyplatil, odhalila až ruská invaze na Ukrajinu, která vedla k výraznému nárůstu cen a dostala celý švédský projekt do velkých problémů.
Energie na trhu sice zdražily, což by pro větrné farmy bylo povětšinou pozitivní. Švédský projekt ale nebyl schopen stabilně dodávat domluvených 1,65 terawatthodin ročně.
Nevýhodné smlouvy jako riziko
V ideálním případě by dlouhodobé smlouvy mezi výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů a odběratelem měly být oboustranně výhodné. Odběratelé by díky tomu měli mít zajištěné dlouhodobě stabilní dodávky elektřiny, zatímco pro větrné farmy mají být tyto smlouvy jakýmsi klíčem k získání bankovních úvěrů.
Trumpovi navzdory. Sektor větrné energetiky budoucnost černě nevidí. Naopak |
V případě švédského větrného parku Markbygden Ett se to ale podle analytiků nepovedlo. Ztráty projektu za rok 2021, tedy ještě před zahájením ruské války, se vyšplhaly na 24 milionů eur (600 milionů korun). V roce 2023 už ale činily astronomických 175 milionů eur (asi 4,4 miliardy korun).
I proto se vedení švédské větrné farmy dohodlo s průmyslovým komplexem na zrušení nevýhodné smlouvy o odběru. Za to ale průmyslový podnik Norsk Hydro žádal kompenzaci ve výši 248 milionů eur. Celkové dluhy projektu se tak během několikaletého provozu vyšplhaly až na 381,5 milionů eur.
Při pohledu do světa nejde o jediný podobný záměr v oblasti obnovitelných zdrojů energie, který bojuje s finančními ztrátami. Kvůli nevýhodným smlouvám musí podobné komplikace řešit třeba i některé solární parky v Chile a podle Bloombergu mají obdobné komplikace také některé projekty v Německu.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
