Z toho, co se zatím dostalo na veřejnost, osobně nemám pocit, že tentokrát to bude jinak. Prostě a jednoduše očekávání odborné veřejnosti bylo již nastaveno tak nízko, že investoři snad ani negativně reagovat nemohli.
Již před summitem muselo být zřejmé, že hlavní slovo bude mít opět ta pro Evropu typická "salámová" metoda řešení problémů a prioritu dostane hašení požáru před nutnými dlouhodobými opatřeními. A požárem jsou nyní v Evropě banky a vysoké výnosy státních dluhopisů zemí jako je Španělsko a Itálie.
Nad bankami eurozóny bude bdít společný evropský dohled |
Ano, nutno přiznat, že oznámená opatření jsou možná silnější, než v co trh doufal. Evropský záchranný mechanismus ESM bude moci zachraňovat přímo banky, taková pomoc nebude zahrnována do oficiálního dluhu země a pohledávky ESM nebudou nadřazeny ostatním investorům – prozatím alespoň v případě Španělska.
Toto vypadá jako jasná prohra Angely Merkelové, protože to de facto znamená, že německý daňový poplatník bude prostřednictvím ESM sanovat španělské či italské banky. Nicméně možnost sanovat banky přímo z ESM bude připadat v úvahu až poté, co vznikne společný bankovní regulátor. A to bude trvat dlouhé měsíce. Do té doby má tento systém suplovat blíže nespecifikovaný mechanismus zahrnující Evropskou centrální banku (ECB).
Takže toho zatím moc nevíme a zřejmě ani vědět nemáme, což koneckonců přiznává i šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker. Ten prohlásil, že "si není jistý tím, zda mají být trhy seznamovány s podrobnostmi jednání". Není těžké z toho vyvodit, že se skutečně není čím pochlubit.
Druhým protipožárním opatřením je možnost nákupu dluhopisů zemí eurozóny prostřednictvím ESM. Opět něco, co Německo dosud jednoznačně odmítalo, alespoň do doby, než bude učiněn výrazný pokrok směrem k fiskální unii. Podle zákulisních jednání se trojblok Hollande, Monti a Rajoy velmi agresivně spojil proti Merkelové a zablokoval jakákoliv další jednání, dokud nebude Německo souhlasit s výše uvedenými protipožárními opatřeními. Zdá se, že i tady Německo ustoupilo, ovšem jsem si jistý tím, že se jednalo o výměnný obchod, jehož druhou část zatím neznáme.
Paradoxní je to, že Merkelová hned ze summitu míří do německého parlamentu, který v pátek musí schválit ESM – tedy klíčový prvek aktuálního záchranného plánu eurozóny. I když je jeho schválení předjednáno i s opozicí, Merkelová bude mít před německými zákonodárci co vysvětlovat. A hlavně ESM bude muset ještě posvětit německý ústavní soud, který je známý svým euroskeptickým postojem.
Bez jeho souhlasu každopádně žádný ESM nevznikne a výsledky summitu se promění v prach stejně rychle, jako může vyprchat nadšení trhů z dohody evropských politiků. Evropa ani po dvou letech nepochopila či neuznala, že při řešení krize kráčí slepou ulicí, a že její oblíbená salámová metoda nemůže fungovat věčně.
