Nová studie amerického Fedu (centrální banka USA, pozn. red.) popírá většinu dosavadních vysvětlení - a řešení - rozdílů mezi bohatými a chudými, píše agentura Bloomberg.
Dokument nazvaný „Majetková hodnota příslušnosti k bílým: porozumění rasové ekonomické nerovnosti“ hned na svém začátku tvrdí, že ke smazání rozdílů mezi bohatstvím různých ras nepomáhá ani chodit na univerzitu, vyrůstat s oběma rodiči, pracovat na plný úvazek nebo utrácet méně.
Černí budou mít vždy méně
„Studie v mnoha ohledech boří dosavadní mýty. Bere si na paškál různé zlidovělé předsudky,“ vysvětluje Amy Traubová, spoluautorka studie ze společnosti Demos.
Vezměme si například zmíněné studium na vysoké škole. Vyšší vzdělání samozřejmě pomáhá Afroameričanům vydělat více peněz a nashromáždit větší bohatství. I přesto je podle studie průměrný běloch s univerzitním vzděláním 7,2krát bohatší než průměrný vysokoškolsky vzdělaný černoch. Podobně je to s prací na plný úvazek nebo výchovou v domácnosti s oběma rodiči - bílí, kteří takto žijí, jsou bohatší než stejně žijící černoši.
Běžně se také má za to, že pokud jsou barevní chudší, je to proto, že víc utrácejí. Podle loňské studie Duke Univerzity je ale opak pravdou. V každém příjmovém pásmu utrácejí černí méně než podobně situovaní bílí.
Závěry studie mohou být depresivní. „V konečném součtu, i kdybychom my barevní dělali všechno správně a třeba se upracovali k smrti, nikam nás to neposune,“ napsala komentátorka časopisu Fortune Ellen McGirtová.
Co může za rasové rozdíly v bohatství?
Traubová přiznává, že všechny příčiny se jim nepodařilo odhalit. Ale jedním z klíčových faktorů je zřejmě to, že bílí mají pětkrát větší šanci než černoši, že dostanou nějaký majetek darem nebo jej zdědí. Navíc hodnota takového majetku je větší. Běloši pak mohou bydlet ve vlastním a shromažďovat bohatství v mladším věku.
Z generace na generaci se předává také znevýhodňování černých v minulosti, například při rasové diskriminaci při poskytování úvěrů. Ta ale není jen záležitostí dřívějších let. Například americká banka Wells Fargo & Co. musela v roce 2012 zaplatit 175 milionů dolarů (4,4 miliardy korun) kvůli obvinění, že tisícům černošských a hispánských žadatelů o hypotéku dala horší podmínky než bělochům se stejnou úvěrovou bonitou. Žalobci ve sporu to nazvali „rasovou přirážkou“. Wells Fargo ale žádné provinění nepřiznalo.
