Spojitost mezi délkou života a finanční situací člověka potvrdila analýza založená na zkušenostech 9 000 lidí. Stres, zanedbávání zdraví a užívání návykových látek k brzké smrti pak ještě přispívají. Ohrožený navíc může být téměř kdokoli. Na výši obnosu, kterou jedinec před ztrátou vlastnil, totiž příliš nezáleží. „Týká se to každého z nás. Politici by tomu měli věnovat pozornost,“ varuje vedoucí výzkumnice Lindsay Poolová z Northwestern University.
Studie, jež byla publikována na serveru JAMA Network, však přímou spojitost mezi smrtí a finančními problémy prokázat nemůže. Přesto byl podle ní „šok z bohatství“ spojen s padesátiprocentním rizikem úmrtí za posledních dvacet let, kdy výzkum probíhal. Analytici po tuto dobu každoročně kontrolovali skupinu lidí ve věku padesáti a šedesáti let a sledovali, kdo umírá.
Šok bez ohledu na ekonomiku
„Přibližně jeden ze čtyř lidí utrpěl šok z bohatství, který průzkumníci definovali jako 75% či vyšší čistou ztrátu v období dvou let. Ta činila v průměru 100 000 dolarů,“ píše zpravodajská agentura AP. Tyto úbytky by mohly představovat například pokles investic nebo uzavření nemovitostí. K některým šokům došlo také během Velké recese v letech 2001 – 2009.
„Šokem z bohatství“ jsou více než muži ohroženy ženy a lidé, kteří v důsledku ztráty přišli například o dům. Výrazněji se šok projevuje také u jedinců s menším majetkem. Podle Alana Garbera z Harvardovy univerzity představuje šok z bohatství stejné nebezpečí jako onemocnění srdce. Poznamenal také, že by lékaři měli pochopit vliv, který má hromadění peněz na jejich pacienty.
