Náznaky, že by středeční jednání nemusela být konečná, zazněly i z úst německé kancléřky Angely Merkelové. Ta před středečními summity připustila, že představitelé evropských zemí a zemí eurozóny nemají v řadě otázek jasno nebo se neshodují. "Je ještě hodně problémů k řešení a vyjednávání," podotkla.
Serveru EUobserver.com pak naznačil nejmenovaný představitel Unie, že by se v sobotu mohl konat další summit. Uvedl ale, že nebylo ještě nic rozhodnuto, návrh na konání dalšího summitu však padl. "Začalo se o tom mluvit, aby byla větší snaha dosáhnout dohody už dnes (ve středu, pozn. red.)."
Podobně se podle serveru vyjádřil také úředník prezidentské kanceláře EU, který na dotaz, zda se připravuje další summit, odpověděl: "Nic nového... Dnes tu je summit. Dále uvidíme."
Někteří z diplomatů byli připraveni i na to, že za stoly stráví třeba celou noc a jednat budou i ve čtvrtek. "Přinesl jsem si čistou košili a v kanceláři mám dva banány, takže já to vydržím," uvedl serveru jeden z nich. Jednání nakonec trvala do čtvrté hodiny ráno, tudíž se mu jeho připravenost zřejmě vyplatila (závěry ze zdlouhavého summitu čtěte zde).
Jednání eurozóny, na němž se řešilo například navýšení peněz v záchranném fondu, rozšíření jeho pravomocí, doplnění bankovního kapitálu a odepisování řeckého dluhu věřiteli, skončilo podle unijního prezidenta Hermana Van Rompuye úspěšně (přehled opatření, na nichž se EU dohodla, najdete v tabulce).
Diplomaté už byli z neustálého jednání unavení a podráždění. "Jsem z toho všeho vyčerpaný, chci už být pryč. Všichni si musí uvědomit, že tu mluvíme o zničení Evropy," citoval server jednoho z nich. Podle jiného je současná situace velmi chaotická, protože diskuse probíhá v mnoha městech a na více úrovních.
Na místo dorazil i řecký premiér Jorg Papandreu, jehož země stojí v epicentru současných dluhových problémů v eurozóně. Z Bruselu odjíždí zřejmě jako jediný jako vítěz. Jeho zemi Evropa odpustí polovinu dluhů i přesto, že podle něj nyní země podstupuje nadlidské úsilí, aby krizi zmírnilo, a přijímá úsporná opatření.
V zemi se šetří takřka všude, propouští se ve státní správě, privatizuje se, zvyšují se daně. Časté protesty obyvatel v ulicích ale ukazují, že řadoví občané pro to stejně nemají pochopení (čtěte, jak v Řecku vybučeli oslavující politiky).
Jak chce Unie zastavit kriziSeznam opatření, o kterých jednali evropští politici Odpisy řeckého dluhu Největší otazníky panovaly kolem toho, kolik dluhů by banky Řekům měly odpustit. Podle červencové dohody evropských politiků a bank by to mělo být 21 procent. Ukázalo se ale, že to nemusí stačit. Evropa tak na středečním summitu domluvila po vyčerpávajících nočních jednáních odpis poloviny řeckých dluhů. Rekapitalizace evropských bank Evropská unie se dohodla, že velké evropské banky budou muset posílit kapitál, a to na úroveň 9procentní kapitálové přiměřenosti. Docílit toho musí do poloviny příštího roku. Podle Evropské bankovní asociace k tomu bude potřeba nejméně 106 miliard eur, z toho 30 miliard spolknou řecké banky. Posílení záchranného fondu eurozóny Klíčový bod strategie, který provázely zřejmě největší debaty, skončil dohodou na posílení záchranného fondu eurozóny na jednom bilionu eur. Současně byla ujednána opatření, která zefektivňují práci fondu a posilují jeho pravomoci. Dosud fond čítal 780 miliard eur, díky čemuž měl fond reálnou úvěrovou kapacitu 440 miliard eur. Část už ale byla použita při záchraně Portugalska a Irska. Bez dalšího posílení tak hrozilo, že by fond neměl dost peněz na záchranu Itálie či Španělska, nad nimiž se vznáší hrozba, že by se do nich mohla naplno přelít dluhová krize. Posílení ekonomického vládnutí a dohledu Lídři eurozóny se dohodli na přísnějších pravidlech, která mají zajistit stabilitu veřejných financí. Jde mimo jiné o možnost uvalení citelných sankcí za porušení pravidel, že maximální rozpočtový deficit může být tři procenta HDP a dluh maximálně 60 procent HDP. Vše bude navíc podrobeno většímu dohledu. Eurozóna se také nově bude na úrovni šéfů států a vlád scházet pravidelně dvakrát do roka. |
