Dostat v devadesátých letech na svůj výrobek A, tedy plaketu nejúspornějšího zařízení na trhu, byla pro řadu výrobců nedostižná meta. Jenže dneska už má „áčko“ kde kdo a tak se stupnice začala komplikovat spoustou plus – a i ty by méně pozorný spotřebitel mohl mít v budoucnu problém spočítat.
Proto se evropští poslanci rozhodli vrátit ke klasické stupnici od A po G, kde A zastupuje podle české školní klasifikace 1, zatímco G by odpovídalo 6, tedy výrobku, při kterém si elektroměr opravdu neodpočine. Podle Luďka Niedermayera, europoslance za TOP 09, vedl pokrok v energetických úsporách ke stavu, kdy se v kategorii A nachází drtivá většina výrobků.
Aby se to v budoucnosti neopakovalo, počítá poslanecký návrh s tím, že pokud se do kategorie A přesune 30 % všech výrobků na trhu, dojde ke zpřísnění hodnocení, aby A zůstalo těm opravdu nejúspornějším. To samé má následovat, pokud se do kategorií A a B probojuje polovina všech výrobků v daném segmentu.
„Tento systém vznikl již v 90. letech. Za tu dobu se stal štítek v nejvyšší kategorii známkou určité kvality, o kterou výrobci usilovali,“ uvedl poslanec, který působí v parlamentním výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, který regulaci projednával. Nová úprava by tedy měla A vrátit jeho původní význam.
Na podobě samotného značení by se nic měnit nemělo, návrh počítá s klasickými barevnými sloupci. Informace ze štítku by však měl doplnit QR kód s dalšími informacemi. Podle italského poslance Daria Tamburrana, který měl tuto agendu na starosti, by díky on-line propojení měli zákazníci hned zjistit, jak si jimi zkoumaný výrobek stojí při srovnání s konkurenty.
„Zákazníci na tomto rozhodnutí hodně vydělají, od roku 2020 pro ně bude jednodušší vybrat si úspornější ledničku nebo televizi a ušetřit peníze,“ věří Sylvia Maurerová, šéfka Evropské spotřebitelské organizace. Nelíbí se jí však, že největší požírače energií dostaly „štítkový odklad“, například klimatizace do roku 2025 a topení dokonce až do roku 2030.
A tak se na různých typech výrobků budou deset let objevovat různé verze energetických štítků, což se ochráncům spotřebitelů také nelíbí. „Pokud to Evropa myslí s úsporami vážně, měla by se Komise snažit, aby tento přechod proběhl co možná nejrychleji,“ myslí si Laura Degallaixová, která v Evropské spotřebitelské organizaci odpovídá za ekologii.
