„V příštích několika desetiletích budou muset dospělí v produktivním věku podporovat dvojnásobný počet starších lidí, než tomu je v současné době. To by mohlo zpomalit růst rozvinutých ekonomik a v mnoha případech podkopat udržitelnost jejich systémů sociálního zabezpečení,“ uvádí zpráva Mezinárodního měnového fondu (MMF), která jako řešení vidí přijetí pracovníků z cizích zemí.
Výdaje v oblasti sociálního zabezpečení by podle zprávy World Economic Outlook mohly do roku 2050 ukrojit až tři procenta z potenciální hospodářské produkce.
Doporučení přijmout více migrantů přichází v době, kdy v mnoha západních zemích panuje silná protimigrační nálada. MMF ale vyspělým ekonomikám doporučuje, aby svou migrační politiku přehodnotily, protože proti stárnutí populace budou běžná politická opatření slabá.
Jak uvedl britský deník The Guardian, v příštích třiceti letech by měl podle odhadů klesnout počet osob způsobilých pro práci ve vyspělých zemích v průměru o 5,5 procenta.
Odmítání migrantů se již projevuje ve Velké Británii
Na populistickou politiku namířenou proti migrantům a hlasování o Brexitu doplácí již nyní například Velká Británie, kde počet migrujících pracovníků podle výhledu MMF prudce klesl na pětileté minimum. Čistá roční migrace státních příslušníků EU do Británie klesla v uplynulém roce do září o 75 tisíc.
Ředitelé tamních firem se začínají obávat budoucího nedostatku pracovních sil. Velký problém to bude například pro Národní zdravotní službu, která s nedostatkem pracovníků bojuje dlouhodobě.
Úřad pro rozpočtovou odpovědnost odhaduje, že výdaje na zdravotní péči ve Velké Británii se budou muset kvůli stárnutí populace téměř zdvojnásobit ze 6,9 procenta HDP na počátku roku 2020 na 12,6 procenta v roce 2060.
Rozpočtová nadace odhaduje, že z veřejného rozpočtu bude v polovině roku 2060 potřeba zhruba 160 miliard liber, protože počet lidí nad 65 let stoupne téměř o třetinu, zatímco obyvatelstvo v produktivním věku jen zhruba o dvě procenta.
