Právě tato kombinace je podle listu pro Čechy klíčová. Vyzdvihuje přitom i fakt, že Českou republiku jako jedinou upozornil Mezinárodní měnový fond na to, aby méně šetřila a zvýšila veřejné výdaje. To podle listu ještě donedávna mohlo v kontextu diktátu fondu na snižování výdajů všech zemí EU znít jako nejapný žert.
Česko je zemí, která je v několika věcech v unii specifická, píše dále Večernji list. Kromě již zmíněného upozornění fondu na přílišné úspory například v tom, že má nejméně chudých, nejpočetnější střední třídu, nejnižší zatížení mezd v EU a že provedla vzorový přechod od socialismu ke kapitalismu.
Podle údajů německého statistického úřadu Destatis žije v ČR pod hranicí chudoby devět procent obyvatel, což je zřejmě nejméně v EU. Pro srovnání: v Chorvatsku je to 21,5 procenta a průměr v unijních zemích činí 16,4 procenta.
V Chorvatsku byli v roce 2010 pod hranicí chudoby lidé, jejichž měsíční příjem nedosáhl 277 eur (7 140 Kč), v Česku je hranice chudoby 373 eur (podle nynějšího kurzu 9 600 korun, za chudou je však v ČR považována samostatně žijící osoba, pokud je její příjem nižší než 9 420 korun měsíčně - pozn. red.).
Česko staví na průmyslové tradici
Česko vede i ve velikosti střední třídy, zatímco Chorvatsko je co do počtu lidí v této kategorii, která je páteří každé společnosti a ekonomiky, na konci žebříčku. Destatis totiž oznámil i to, jak je rozdělen národní důchod mezi občany každého státu. Z jeho údajů vyplývá, že 20 procent Čechů s největšími příjmy vydělá 3,5krát více než 20 procent nejchudších. V Chorvatsku pětina nejbohatších občanů vydělává v průměru 5,6krát více než pětina nejchudších. O Česku se tak dá oprávněně říci, že nemá nadprůměr ani velkých boháčů, ani chudých.
Proč je Česko tak dobře sociálně strukturované a co by se mohlo Chorvatsko od něj naučit? Už jen letmý pohled na strukturu české ekonomiky dává poměrně přesnou odpověď na tuto otázku. Podíl průmyslu na ekonomice v České republice činí 38,6 procenta a hlavní průmyslovou a exportní výrobou jsou automobily a stroje. V Chorvatsku je podíl průmyslu na hospodářství 27,1 procenta a výroba na export má menší přidanou hodnotu než ta česká.
Český automobilový průmysl zažíval největší úspěchy v předválečném období, nyní ho táhne hlavně Škoda Auto
Analytici říkají, že Češi udělali všechno naprosto jinak a lépe. Před vstupem do EU začali znovu budovat průmysl, a to na křídlech tradice, neboť nesmíme zapomenout, že Česko patřilo na počátku minulého století mezi průmyslově nejvyspělejší země světa. První zlom mu přinesla německá okupace a druhý sovětská po druhé světové válce. Průmysl však mají v genech a to jim nyní zabezpečilo nízkou nezaměstnanost a velký hospodářský růst, který se trochu zbrzdil během globální recese. Bez průmyslu není střední třídy, protože průmysl vytváří 90 procent této společenské vrstvy. Jenže Chorvatsko vše vsadilo na obchodní centra, na obchod a pohostinství. A pracovníci v těchto sektorech mají podprůměrné platy a netvoří střední třídu.
I když Češi nemají větší platy než Chorvaté, mají větší kupní sílu, protože národní důchod rovnoměrněji rozložili mezi lidi a mezi regiony. A stát prosperuje, jestliže rovnoměrně rozděluje národní důchod a rovnoměrně rozvíjí regiony.
Máme se od Čechů co učit, tvrdí chorvatský list
Češi mají i nejmenší zatížení mezd. Stát jim může vzít nejvýše 15 procent výdělku (což je patrně nejméně v EU), zatímco v Chorvatsku je největší sazba daně z příjmu 40 procent. Vnucuje se otázka, proč český stát bere od pracujících téměř třikrát méně a zajišťuje jim mnohem stabilnější sociální stát s 2,5krát menším počtem chudých, než je tomu v Chorvatsku. Odpověď je prostá: protože v Česku je bez práce jen 7,7 procenta lidí, tedy skoro třikrát méně než v Chorvatsku.
Češi se vyhnuli i šokům, jako bylo (v Chorvatsku) drastické zdražení plynu a elektrické energie, neboť se ceny zvyšovaly postupně v souladu s růstem mezd. Chorvatsko i tady postupovalo zcela rozdílně. Ceny plynu a proudu se zvedly o 25 procent, avšak český "energetický šok" loni činil jen osm procent.
Chorvatsko s Českem sdílelo dějiny v Rakousko-Uhersku a v době komunismu a od 1. července budou obě země znovu spolu v Evropské unii. Je to země, od níž by se Chorvatsko mohlo lecčemu naučit, uzavírá list.
