Španělský premiér Pedro Sánchez dlouhodobě říká, že farmaceutický průmysl vnímá pro budoucí hospodářský růst této jihoevropské ekonomiky jako velmi důležitý. Jeho kabinet zároveň aktivně pracuje na tom, aby do Španělska přilákal i další investice z oboru, píše agentura Bloomberg.
Jen za první tři měsíce roku 2025 španělští politici jednali s představiteli společností Johnson & Johnson, Daiichi Sankyo, Eli Lilly a Sanofi o dalších možných investicích. Již zmíněná AstraZeneca nedávno v Barceloně otevřela nové výzkumné centrum, které se zaměřuje na vzácná onemocnění. Firma pro tyto účely investovala 1,3 miliard eur (asi 32 miliard korun) a do konce letošního roku plánuje zaměstnat až 2 tisíce lidí.
Technologie, zbrojovky i medicína. Tyto akcie mají potenciál, říká Kopta z XTB |
„Španělsko se stalo jedním z hlavních trhů pro AstraZenecu nejen v Evropě, ale i v globálním měřítku,“ potvrdil pro agenturu Bloomberg Rick R. Suarez, který je prezidentem španělské pobočky firmy. Sám oceňuje mimo jiné i fungující intenzivní spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem.
Pomáhá i Beckhamův zákon
Španělská vláda farmaceutickým společnostem mimo jiné nabízí spolupráci se španělskými státními nemocnicemi a zaměřuje se i na jejich zaměstnance, jimž nabízí zvýhodněné bydlení či zdravotní pojištění. Lákadlem pro zahraniční experty je mimo jiné i takzvaný Beckhamův zákon, který po určitou dobu zajišťuje nižší zdanění příjmů zahraničních pracovníků.
Beckhamův zákonje termín označující specifickou právní úpravu, která umožňuje vybraným profesionálním sportovcům, zejména fotbalistům, daňové výhody při pobytu a práci v určité zemi. Tento termín vznikl podle anglického fotbalisty Davida Beckhama, protože tato úprava byla poprvé zavedena ve Španělsku v roce 2005, kdy Beckham přestoupil do klubu Real Madrid. |
Španělská vláda mimo jiné nabízí i solidní daňové úlevy ve výši až 33 procent na výdaje, které souvisí s výzkumem a vývojem. To je v porovnání s dalšími státy v EU velmi nadprůměrná hodnota. Evropský průměr totiž podle aktuálních dat think tanku Tax Foundation Europe činí zhruba 15 procent.
Malé farmaceutické firmy zároveň oceňují španělskou veřejnou podporu. V případě biotechnologické společnosti Oxolife tato podpora stojí až za polovinou dostupných prostředků.
Nesmíme usnout na vavřínech
Podle agentury Bloomberg by se ale Španělsko o své výsadní postavení ve farmaceutickém sektoru do budoucna mělo obávat. Roste totiž konkurence ze strany Číny či Spojených států amerických. Konkrétně v Číně totiž již zmíněná AstraZeneca otevřela nové výzkumné centrum v Pekingu za 2,5 miliardy amerických dolarů. O slovo se mimo jiné začíná hlásit i Velká Británie.
Vědci ladí spolupráci s investory, za miliardy chtějí v Brně vyvíjet vzácné léky |
„Je nezbytné, aby Španělsko nadále posilovalo svou podporu výzkumu, a ještě zrychlilo procesy schvalování nových léčiv,“ upozornil pro Bloomberg Oscar Salamanca z asociace španělských výzkumníků. Jinak podle něj hrozí, že firmy začnou přesouvat své investice jinam.
Přestože Španělsko mezi roky 2017 a 2023 zvýšilo financování výzkumu a vývoje z veřejných prostředků o více než 50 procent, stále to je v poměru k HDP ve srovnání s Dánskem, Německem či Spojeným Královstvím výrazně méně. Příběh dánské firmy Novo Nordisk a zejména léku na hubnutí Ozempic ukazuje, že toto odvětví je pro celkový hospodářský růst i celé země velmi lákavé.
V lékárně má být odborník, nikoli obchodník, shoduje se manželský pár |
Do budoucna proto španělská vláda řeší, jak svou atraktivitu jako oblíbené farmaceutické destinace ještě posílit. Mimo jiné plánuje urychlit proces schvalování nových léků a ve hře jsou ještě výraznější veřejné investice do výzkumu. Kupříkladu se společností Johnson & Johnson se mají již řešit také možné způsoby financování dalších investic ve Španělsku, uzavírá Bloomberg.
