ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Škoda Auto

Evropští ministři stvrdili konec spalovacích motorů. S jednou výjimkou

  • 1096
Ministři pro energetiku členských států Evropské unie v úterý definitivně rozhodli o schválení normy, která omezí prodej nových aut se spalovacími motory po roce 2035. Oproti předchozím verzím obsahuje i výjimku ve formě spalovacích motorů pro syntetická paliva, jejichž potenciálu věří třeba automobilka Porsche.

Ministři tak schválili normu, jejíž předjednanou podobu začátkem března odmítlo přijmout Německo podpořené několika zeměmi včetně Česka. Berlín požadoval záruky, že po roce 2035 bude možné využívat spalovací motory poháněné právě syntetickými paliv, jak informovala agentura Reuters.

Evropská komise během víkendu uzavřela s Německem potřebnou dohodu a spor kolem budoucnosti syntetických paliv tím vyřešila. Většina ministrů tento návrh znění také v úterý podpořila. Proti nové normě nakonec hlasovalo pouze Polsko. Itálie, Rumunsko a Bulharsko se zdržely.

Evropské právní předpisy tak budou nově vyžadovat, aby všechna nově prodávaná auta měla od roku 2035 nulové emise oxidu uhličitého.

Samotné nařízení ministři schválili definitivně. Tím ale proces nekončí. Evropská komise ještě bude muset vypracovat dokument, který popíše, jak se k danému cíli dojde.

Souhlasíte se zákazem spalovacích motorů v nových vozech?

Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 úterý 4. dubna 2023. Anketa je uzavřena.

„Na základě nařízení Evropská komise vydá něco, co by se v Česku dalo přirovnat k vyhlášce. Jde o prováděcí předpis, který řekne, co přesně nařízení říká v praxi. Popíše, jakým způsobem budou syntetická paliva plnit pravidla nulových emisí, zkrátka jak budou naplňovat cíl daného nařízení. Třeba auta budou muset mít kontrolní mechanismus, který zajistí, že do nich nebude možné lít normální benzín. Taky bude potřeba popsat možný dodavatelský řetězec syntetických paliv tak, aby byly skutečně klimaticky neutrální,“ vysvětluje Vít Havelka, analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Podle analýz stojí doprava v Evropské unii asi za čtvrtinou celkově vyprodukovaných emisí. Průměrná životnost nových aut je stanovena na patnáct let, a proto by podle evropských představitelů měl prodej nových benzinových a naftových aut skončit právě maximálně v roce 2035. Jinak se totiž evropskému bloku nejspíš nepodaří splnit své závazky, které se týkají dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Zatímco běžný benzin či diesel vzniká rafinací ropy, umělá syntetická paliva (tzv. e-paliva) vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. Pokud je při jejich výrobě využita energie z obnovitelných zdrojů včetně takzvaného zeleného vodíku, je palivo považováno za uhlíkově neutrální.

Porsche e-paliva vítá

Velkými zastánci syntetických paliv jsou podle posledních informací hlavně automobilky Porsche a Ferrari. Další výrobci včetně Volkswagenu nebo Mercedesu chtějí do budoucna i tak sázet hlavně na elektromobily a vyzvali další země Evropské unie, aby přijetí těchto norem do praxe příliš neblokovali.

„Zmatek, ke kterému došlo v Evropské komisi s tím, že Německo řeklo, že by měla být zahrnuta syntetická paliva, je jen zdržení. Pro nás se nic nemění. Je to doplněk pro určitý druh aut a zákazníků. E-paliva jsou dobrým řešením pro letadla, lodě a stávající flotilu, tedy vozidla, která dnes i v nadcházejících letech stále budou mít spalovací motory. My se ale jednoznačně hlásíme k elektromobilům. Vývoj a náběh vozidel čistě na baterie je nejvyšší prioritou. Zejména u objemových značek,“ říká generální ředitel koncernu Volkswagen, kterým je Thomas Schäfer.

Právě německá automobilka Porsche na konci loňského roku otevřela továrnu na výrobu syntetických paliv v Chile, kde by v pilotní fázi měla vyrobit zhruba 130 000 litrů syntetických paliv ročně a v plánu je i rozšíření kapacity až na zhruba 550 milionů litrů za rok.

I tak je ale výroba syntetických paliv v současné době na začátku své existence. Celosvětové kapacity pro využití e-paliv v automobilové dopravě jsou totiž zanedbatelné. Do budoucna tak budou potřeba nákladné investice do výrobní infrastruktury a možnou komplikací může být i zajištění základních surovin pro jejich výrobu.

Někteří ale syntetická paliva kritizují. „E-paliva jsou drahým a značně neefektivním odklonem od plánované transformace na elektrické pohony,“ myslí si Julia Poliscanova, která je vrchní ředitelkou skupiny Transport & Environment.

A co Euro 7?

Pozornost automobilek se teď nově zaměří na boj proti emisní normě Euro 7. Ta by měla vstoupit v platnost v polovině roku 2025 pro osobní automobily a v polovině roku 2027 pro nákladní vozy a autobusy.

Vzhledem k blížící se povinné elektromobilitě se jim další zpřísňování emisních pravidel zdá nesmyslné, uspěchané a hlavně neúnosně drahé.

Například generální ředitel automobilky Stellantis, pod níž spadají značky jako Peugeot, Citroën, Chrysler, či Opel tvrdí, že pravidla jsou „zbytečná“, když automobilky investují desítky miliard eur do elektromobilů a od vozidel na fosilní paliva zvolna ustupují.

Evropská asociace automobilových výrobců uvedla, že Euro 7 zvýší ceny nových vozidel o 2 000 eur. Podle člena představenstva Škody Auto Martina Jahna by největší česká automobilka musela v případě přijetí normy propustit 3 000 lidí a zavřít jednu výrobní halu. Včetně dodavatelů by pak šlo zhruba o 10 tisíc propuštěných lidí.

Škoda Auto již dříve oznámila, že zavedení normy prodraží zejména menší vyráběné vozy o desítky tisíc korun, a stanou se tak neprodejné. Cena malých modelů by začínala na 450 tisíc korun, což je podle zástupců Škody pro zákazníky nepřijatelné.

Proti normě vystupuje Česká republika a podle ministra dopravy Martina Kupky má podporu dalších devíti členských států.

Syntetická paliva jsou uhlíkově neutrální

  • Syntetická paliva, v češtině někdy označovaná jako e-paliva, jsou vyrobená chemickou cestou, nikoliv z ropy. Zatímco běžné palivo vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. K jejich výrobě je nutná elektřina, v ideálním případě z obnovitelných zdrojů.
  • Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo. Výhodou syntetických paliv je, že si vynutí pouze částečnou úpravu stávajících spalovacích motorů a lze pro ně využívat současnou čerpací infrastrukturu.
  • Syntetická paliva mohou být použita jako příměs klasických paliv, tedy nafty a benzinu či mohou být spalována zcela samostatně. K nevýhodám těchto paliv patří velmi nízká energetická účinnost a také vysoké náklady na jejich produkci, při jejich výrobě je ale možné využít energii z obnovitelných zdrojů. Podle několik let starých studií by se v případě navýšení výroby a příznivých cen elektřiny mohla cena samotného syntetického paliva v budoucnu pohybovat kolem 1,4 eura za litr bez spotřební daně. Podle analýzy ekologické organizace Transport & Environment (T&E) však bude provoz automobilu na e-palivo během pěti let stát řidiče zhruba o 10 000 eur víc než provoz elektromobilu.
  • Plány na výrobu syntetických paliv sahají až do počátků 20. století, v roce 1913 získal německý chemik Friedrich Bergius patent na technologii zkapalňování uhlí, které je tvořeno hlavně čistým uhlíkem. Převod na ropné produkty prováděl přidáním vodíku. V období druhé světové války představoval syntetický benzin vyráběný z uhlí strategickou surovinu, která nahradila ropu a jedním z největších výrobců syntetického paliva v celé třetí říši se stala rafinerie v Záluží u Mostu.
  • Loni v prosinci německá automobilka Porsche otevřela továrnu na výrobu syntetických paliv v Chile. V pilotní fázi by měla vyrobit zhruba 130 000 litrů syntetických paliv ročně a v plánu je rozšíření kapacity na zhruba 550 milionů litrů ročně, což je však v celosvětovém měřítku stále zanedbatelné množství. Jen například v Německu ročně spotřebují osobní vozy několik desítek miliard litrů benzinu a nafty.
  • Závod Porsche vybudovaný v oblasti Punta Arenas produkuje pomocí elektrické energie získané z větrných elektráren vodík a následně jej kombinuje s uhlíkem abstrahovaným z atmosférického oxidu uhličitého. Uhlíkově neutrální uhlovodíkové palivo (z hlediska „well-to-wheel“ je prý na stejné úrovni jako elektromobil) lze spalovat v motorech bez jakýchkoliv úprav. Do poloviny dekády Porsche plánuje zvýšit roční produkci na více než 55 milionů litrů a v roce 2027 by se mělo jednat dokonce již o 550 milionů litrů. Cenu takto vyrobeného paliva Porsche neuvádí. V pozdější fázi by ale údajně mohla být výrobní cena cca 47 Kč. To je ale hudba budoucnosti. Britská společnost Zero Petroleum, která využívá podobný proces pilotní výroby v závodě v Bicesteru, nyní nabízí jeden litr syntetického paliva za téměř 69 000 Kč.
  • Využití syntetických paliv je možné například i v leteckých motorech jako alternativa k současnému kerosinu. Nizozemské aerolinky KLM uskutečnily v únoru 2021 jako první na světě komerční let s cestujícími s využitím syntetického leteckého paliva vyrobeného z udržitelného zdroje.
  • Podle zástupců německé firmy Robert Bosch by do roku 2050 mohlo použití syntetických paliv, jako alternativa k elektrifikaci, ušetřit až 2,8 gigatuny oxidu uhličitého.
  • Syntetická paliva bývají zaměňována za biopaliva, která se vyrábějí z biomasy a nevznikají akumulací elektřiny.