Japonský technologický gigant v minulém týdnu oznámil, že se sklouzne na vlně osmdesátkové nostalgie a připomene si toto výročí zbrusu novým kouskem s poněkud nepoetickým názvem NW-A100TPS.
Podle časopisu Forbes to je však jedna z mála slabin, kterou pocta legendě má. Sony podle recenzenta nezklamalo v kvalitě zvuku ani v provedení, kterému nelze nic vytknout.
Japonci novinku vybavili i měkkým obalem, který svým designem přímo odkazuje na legendární prvotinu s označením TPS-L2. Tvůrci dokonce nezapomněli na „okénko“, za kterým se pomalu převíjel pásek z jedné strany kazety na druhou.
Ale protože pokrok se nedá zastavit, tak skutečnou kazetu nahradil HD displej a na něm běžící video simulující přehrávání. Proto odpadl i charakteristický šumivý zvuk, který walkmany při práci s páskem vydávaly.
Speciální přehrávač způsobil revoluci. Walkman slaví 40 let |
Jakmile se uživatel závanu minulosti dostatečně nabaží, stačí obal otevřít, kliknout na displej a vrátí se do současnosti. Přístroj přepne do moderního rozhraní, zobrazí jméno skladby, album… zkrátka vše, co dnešní chytré telefony nebo hudební přehrávače umějí.
Podle analytiků tímto krokem Sony vzdala hold nejen svému letitému majstrštyku, ale také prokázala velkou odvahu. Obrů, kteří v konkurenci chytrých telefonů stále vyvíjejí a prodávají specializované přístroje pro poslech hudby, už na globálním trhu moc nezbývá.
Do obchodů se výroční walkman vydá v listopadu v krabici, která svým designem také odkazuje na velký vzor roku 1979, jen cenovku Sony zatím tají. Pokud bychom vyšli z ocenění roku 1979, pak by tehdejších 100 dolarů odpovídalo dnešní sumě zhruba 350 dolarů – tedy něco kolem 8 000 Kč.
Malá paměť nevadí
Čím může novinka připomenout svůj velký vzor, je paměť. Tu inženýři Sony omezili na 16 GB, takže se do přístroje všechna hudba, kterou uživatelé doma v počítačích mají, rozhodně vejít nemusí. Ostatně v 80. a 90. letech také nikdo nenosil v batohu na kazetách celou svou hudební knihovnu.
Nová generace walkmanů se umí připojit k wi-fi sítím a používat streamovací služby typu Spotify, Deezer či pro operační systém „domácí“ Google Music.
Pro hudební branži představuje nástup těchto služeb stejně zásadní přelom, jaký zažil svět mobilních telefonů po představení prvního iPhonu. Podle údajů Asociace amerického nahrávacího průmyslu vygenerovalo v prvním půlroce letošního roku streamování hudebníkům 80 procent veškerých tržeb. Přitom ještě v roce 2002 pocházely prakticky veškeré tržby z prodeje CD.
