Vesnice Guyang-ri, ležící zhruba hodinu a půl jízdy od Soulu je jednou z mnoha takzvaných solárních vesnic, které pomáhají usnadňovat život místních obyvatel. Tamní solární farma generuje asi 10 milionů wonů měsíčně (140 000 Kč) a vedení obce se rozhodlo tyto prostředky vložit do rozvoje společného života.
Díky tomu má tato malá obec se 130 obyvateli nyní vlastní restauraci, levnější stravování i nové sportovní zázemí. „Vztahy jsou v posledních měsících mnohem pevnější a celkový život příjemnější,“ uvedl pro The Guardian starosta obce Jeon Joo-young. S podobnými projekty počítá jihokorejská vláda i do budoucna. Do roku 2030 jich má vzniknout více než 2 500, píše deník The Guardian.
Sázka na soláry
Jižní Korea dlouhodobě dováží přibližně 90 procent energetických zdrojů, přičemž dominantní část míří přes Hormuzský průliv. I proto v zemi nyní sílí politický tlak na urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům, který by měl podle jihokorejské vlády proběhnout co nejrychleji.
Do svého cíle míří poslední dodávky ropy z Blízkého východu z předválečného období |
V zemi se s odklonem od fosilních paliv počítá už několik let. Do roku 2030 má pětina elektřiny pocházet z obnovitelných zdrojů, zatímco s uhlím se počítá nejdéle do roku 2040. Současná energetická krize však naznačuje, že ústup od uhlí i ropy by mohl být ještě rychlejší.
I proto jihokorejská vláda v posledních dnech schválila mimořádný investiční balíček v objemu zhruba 500 miliard wonů (asi 7 miliard korun), který má směřovat především do modernizace přenosové soustavy a podpory nových projektů. „Válka na Blízkém východě urychluje energetickou transformaci po celém světě a Jižní Korea nesmí zůstat stranou,“ uvedl ministr energetiky Kim Sung-hwan.
Uhelné elektrárny stále jedou
Rozvoj solární energetiky ale v praxi naráží i na problémy. Část veřejnosti kritizuje důsledky výstavby solárních parků na krajinu a využití půdy. Zároveň většina solárních panelů v Jižní Koreji dlouhodobě pochází z Číny, a to i kvůli nižším cenám, což vyvolává obavy, že by země mohla jednu závislost nahradit za jinou.
Část expertů zároveň upozorňuje, že současná vláda na jedné straně zvyšuje investice do rozvoje obnovitelných zdrojů, na druhé je ale svými kroky částečně brzdí. V době energetické krize totiž uměle snižuje ceny fosilních paliv a zároveň finančně podporuje domácí rafinerie. „Dochází k potlačování cenových signálů,“ uvedla analytička Gahee Han z organizace Solutions for Our Climate.
Válka v Íránu dopadá na chorvatské rybáře. Kvůli drahé naftě bojují o přežití |
Ta zároveň dodává, že vláda odkládá uzavření některých uhelných elektráren. „S některými se navíc i po roce 2040 počítá jako se záložním zdrojem energie. Okno pro skutečnou transformaci jihokorejské energetiky je ale otevřené právě teď,“ uzavírá pro The Guardian Gahee Han z organizace Solutions for Our Climate.
