Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

Evropská úroková bazuka podle Trumpa míří na USA. Střadatelé v EU zchudnou

  • 64
Evropská centrální banka ve čtvrtek snížila úrokové sazby a oznámila masivní nákupy dluhopisů. Banky za úložky u centrální banky budou platit ještě víc než dřív. Situace přidělává vrásky střadatelům.

Reakce zpoza Atlantiku byla okamžitá. „Snaží se, a úspěšně, oslabit euro proti VELMI silnému dolaru, aby poškodili americký export. A Fed dřepí a dřepí a dřepí. Oni (v eurozóně) dostanou zaplaceno, aby si vypůjčili peníze, zatímco my platíme úroky,“ napsal americký prezident Donald Trump na Twitter jen pár minut poté, co Evropská centrální banka (ECB) srazila klíčovou úrokovou sazbu ještě víc do záporu.

„Necílíme na měnový kurz. Tečka,“ vzkázal zpět z Frankfurtu přes oceán dvaasedmdesátiletý šéf ECB Mario Draghi. Muž, jehož osmiletý mandát v čele mocné instituce se chýlí ke konci, následně začal vysvětlovat, proč banky teď budou za úložky části svých peněz u centrální banky platit ještě víc než dosud.

Mezi klíčovými důvody pro „netradiční“ monetární politiku je vleklé zpomalení ekonomiky eurozóny, podle Draghiho mnohem výraznější, než se očekávalo. Rovněž stále přetrvávají rizika obchodní a geopolitické povahy, která by mohla růst bloku dále zpomalit.

Nová prognóza je navíc pesimističtější než ta předchozí. Bankéři snížili výhled růstu i inflace v eurozóně na další roky. A právě inflace, která má podle prognózy letos dosáhnout 1,2 procenta, je hlavní parametr, který ECB sleduje. Ráda by ho viděla na dvou procentech.

Vedle snížení depozitní sazby o 10 bazických bodů na minus 0,5 procenta navíc ECB vystřelila z „bazuky“ ještě jednou. Byť možná ne tak důrazně, jak část ekonomů očekávala. Banka totiž začne znovu pumpovat peníze do ekonomiky.

Od listopadu – kdy má do čela instituce nastoupit Christine Lagardeová – zahájí nákup dluhopisů za 20 miliard eur (tedy za půl bilionu korun) měsíčně. Postup, pro nějž se vžil název kvantitativní uvolňování, bude pokračovat až do doby těsně před prvním zvýšením sazeb, které však ECB neplánuje dříve, než bude inflace trvale mířit k cíli.

Pravděpodobnost recese: 60 procent

„ECB v základním scénáři, o kterém Mario Draghi mluví jako o optimistickém, tedy bez tvrdého brexitu a obchodních válek, nepředpokládá do konce roku 2021 návrat inflace do blízkosti cíle. Jinými slovy, kvantitativní uvolňování klidně může trvat do konce roku 2021 a ještě déle,“ říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

To ovšem platí i pro úrokové sazby. Podle ECB zůstanou na současné nebo ještě nižší úrovni tak dlouho, dokud se výhled inflace výrazně nezmění. Dosud evropští centrální bankéři očekávali, že úrokové sazby zůstanou beze změny do poloviny roku 2020.

Jak se daří eurozóně.

Draghi nicméně nečeká, že by eurozóna spadla do recese, byť pravděpodobnost nepříznivého vývoje se zvyšuje. Navíc podle dat institutu IMK stoupla pravděpodobnost recese už na téměř 60 procent, tedy na nejvyšší úroveň od přelomu let 2012 a 2013. ECB očekává, že ekonomika eurozóny poroste letos o 1,1 procenta.

Šéf ECB včera několikrát zopakoval, že teď musí ekonomikám pomoci i vlády zemí, kde je to možné. „Míří tím na Německo, a to má skutečně více než dostatečný fiskální prostor, aby svou ekonomiku stimulovalo i prostřednictvím rozpočtu. Zdá se mi, že debata na toto téma se tam již odehrává a tato možnost je reálná,“ říká hlavní ekonom holdingu Generali a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.

Vydělá Německo, prodělají střadatelé

Kroky ECB mohou podpořit poptávku nejen v eurozóně, ale i v Česku. „V tomto kontextu a při naší inflaci v horní polovině tolerančního intervalu může krok ECB vést buď k obnovení posilování koruny, nebo umožnit ČNB dále přiblížit její sazby k historickému normálu. Ani jedna z těchto možností mi pro naši situaci nepřipadá špatná,“ dodává Singer.

Stimulace hospodářství podle vzoru ECB však není „zadarmo“. Řada ekonomů považuje situaci, kdy peníze de facto ztrácejí hodnotu, za morální hazard. Na záporných úrocích vydělávají státy jako Německo, které si teď půjčují, a ještě za to dostanou zaplaceno. A tyjí z toho i všichni dlužníci.

Naopak pro střadatele je to krajně nevýhodná situace, protože většina konzervativnějších investic (jako jsou například státní dluhopisy) nic nevynáší. Banky, jimž záporné úroky ukusují podstatnou část zisku, alespoň podle včerejšího rozhodnutí dostanou na část depozit výjimku z negativního úročení. Úspory občanů však nikdo nezhodnotí.