Toto varování přichází v době, kdy se celá slovenská ekonomika potýká s obtížemi při oživení růstu kvůli nejistotám v globálním obchodu a domácím opatřením na konsolidaci veřejných financí.
Ekonomický růst Slovenska ve druhém čtvrtletí zpomalil na meziročních 0,7 procenta, jak ukazují údaje zveřejněné v pátek. Ve srovnání s 0,9procentním růstem v předchozích třech měsících a odhadem 1 procento v průzkumu agentury Bloomberg.
„Pokud bude tento trend pokračovat, Slovensku hrozí předčasná deindustrializace,“ uvádí analýza centrální banky. Zpráva navazuje na rozhodnutí společnosti Samsung uzavřít na začátku tohoto roku svůj závod na výrobu televizorů, jakož i na odchod či omezení investic několika automobilových výrobců, což rovněž zasáhlo ekonomiku.
Rostoucí dluh i slábnoucí růst. Slovensku hrozí řecký scénář, varují experti |
„Trvalý tlak na náklady ve slovenském průmyslu představuje významné riziko pro celkovou hospodářskou konkurenceschopnost,“ uvedli ve zprávě ekonomové centrální banky Ivan Sutoris a Milan Vanko. „Riziko předčasné deindustrializace představuje strukturální hrozbu pro malou, na export orientovanou ekonomiku.“
Zatímco společnost Samsung částečně poukázala na rostoucí náklady na energii, jiní výrobci zdůraznili náklady na pracovní sílu, které ve slovenských továrnách od roku 2020 vzrostly o 54 procent, což je více než dvojnásobek průměru EU ve výši 22 procent.
Zvýšení produktivity ve slovenském hospodářství se nyní téměř výlučně soustřeďuje do sektoru služeb, zatímco příspěvek průmyslu se podle zprávy centrální banky dostal do záporných čísel, uzavírá Bloomberg.
Model montážní ekonomiky se vyčerpal
Ačkoliv Ficova vláda v posledních letech přichází s jednou rozpočtovou reformou za druhou, zadlužení Slovenska stále roste a letos by podle predikcí mohlo dosáhnout už na hranici 64 procent HDP. Ve stejnou chvíli země selhává v transformaci na ekonomiku založenou na inovacích a částečně razí řeckou cestu, uvedli slovenští experti pro iDNES.cz
„Model montážní ekonomiky se na Slovensku vyčerpal a vidím řadu rysů, které jsou podobné vývoji v Řecku před dluhovou krizí. Konsolidační snahy se zaměřují hlavně na příjmovou stranu rozpočtu, vláda stále udržuje velmi štědrou sociální politiku a produktivita práce neroste tak, jak by bylo potřeba,“ řekl již v dubnu analytik Ľubomír Koršňák ze slovenské pobočky UniCredit Bank.
Slovenské ekonomice hrozí kolaps, varuje premiér. Žádá pomoc EU, mluví o zestátnění |
Od letoška stoupla na Slovensku sazba povinných odvodů na zdravotní pojištění zaměstnanců. A znovu také živnostníkům, kterým vzrostly i nejnižší odvody na sociální pojištění. Slovensko zároveň od roku 2026 více zdaňuje nadprůměrné příjmy a k sazbám daně z příjmů fyzických osob ve výši 19 a 25 procent přibyly další dvě ve výši 30 a 35 procent.
Už před rokem Ficova vláda zvýšila sazbu DPH z 20 na 23 procent. Ficův kabinet zároveň zavedl takzvanou daň z finančních transakcí, která dopadá na slovenské firmy. Ty odvádějí slovenskému státu 0,4 procenta z každé bankovní transakce. „Tuto daň považuji za velice škodlivou. Zatěžuje komerční sektor a zpomaluje ekonomickou aktivitu,“ podotýká Koršňák.
