Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvMají se v souvislosti s íránskou krizí lidé začít bát o své peněženky?
Jestli jste o víkendu někam jel a tankoval, tak jste si všiml, že ceny za litr už začínají čtyřkou. Ale jinak zatím ne. Takový cenový šok už jsme zažili v roce 2007. Tehdy jsme v bankovní radě ČNB řešili, zda zvedat sazby, nebo ne. Krátkodobě se dá vydržet leccos, dlouhodobě už je to problém.
Kdy to může přerůst v něco mnohem závažnějšího? Kdy už nepůjde jen o cenu nad čtyřicet korun za litr?
Spíš hrozí, že se vyšší ceny energií začnou přelévat do celé ekonomiky, jinými slovy že znovu poroste inflace. To je hlavní hrozba.
Co úrokové sazby? Měla by teď Česká národní banka přemýšlet o jejich zvýšení?
Na trzích byl zajímavý vývoj. Ty evidentně signalizovala dvě zvýšení sazeb v letošním roce, což vůbec neodpovídalo komunikaci centrální banky. Částečně to souviselo s uzavíráním pozic, které naopak sázely na pokles sazeb. Kdyby světu vypadla významná část dodávek energií, mluvíme o dramatické situaci pro naši ekonomiku i cenovou hladinu.
Sazby by se tedy musely zvýšit.
Ano, musely.
Pokud by se geopolitická situace zkomplikovala, může se cena benzinu vyšplhat třeba k 60 nebo 70 korunám za litr?
Nechci strašit. Nezapomínejte, že v benzinu a naftě máte spotřební daň, marže pumpařů a další položky. Ne všechno je cena suroviny. Když říkáte 60 korun za litr, bavíme se zhruba o ropě kolem 250 dolarů za barel. To si opravdu netroufám předpovídat. Tady už se dostáváme do roviny spekulací.
A kdy by byla Evropa v ohrožení?
Minulý týden jsem slyšel ve zpravodajství, jak někdo říká: „Nebuďme vůči Američanům tak povolní.“ Jenže je velký rozdíl, jestli jste vývozce energie, nebo dovozce. A také zapomínáme, že Trump má před sebou volby do Kongresu. Je evidentně ochoten kdykoliv zavést dovozní tarify. Ale může také zavést vývozní tarif a Evropu přitom významně zásobují ropou a plynem právě Spojené státy. Trump může vývoz surovin z USA znepříjemnit nebo ho zakázat, aby na amerických pumpách před volbami zůstala rozumná cena.
Měli bychom Trumpovi jít tak trochu na ruku?
Myslím si, že bychom se měli chovat přátelštěji, racionálněji.
Co by se muselo stát, aby se z toho stal pro Evropu hospodářský problém číslo jedna?
Musela by nastat setrvalost té krize.
Tedy že by trvala déle než měsíc nebo dva?
Dva měsíce už by mě opravdu znervózňovaly. A samozřejmě i další rozkol mezi Evropou a Spojenými státy.
Dokáže třeba Česko přes své firmy tlumit ceny pohonných hmot?
Je to hodně o cenách a maržích. Překvapuje mě ale, že nevidím výraznější aktivitu společnosti ČEPRO. Stát přes ni koupil síť Robin Oil, což je z mého pohledu velmi zajímavý krok. O to víc bych čekal, že právě tady uvidíme snahu jít s maržemi dolů a ukázat určitou roli státu na trhu.
Ceny se tam zásadně neliší od privátních benzinek…
Ano. Když už stát prostřednictvím ČEPRO tuto síť koupil – mimo jiné za éry ministra průmyslu Jozefa Síkely – čekal bych, že se to projeví i v cenové politice. Jinými slovy, že stát ukáže, že dokáže jít na nižší marži a tím vytvořit tlak i na zbytek trhu.
Měla by tedy vláda nařídit nižší marže na státních pumpách?
Nemyslím si, že to musí být nutně direktivní rozhodnutí. V tom podniku je management a já bych spíš čekal, že právě on přijde s iniciativou a zeptá se ministra, jestli by v takové situaci nedávalo smysl na měsíc nebo dva upozadit tvorbu zisku.
Slovensko zavádí dvojí ceny nafty. Řidiči se zahraniční SPZ si připlatí |
O kolik by to mohlo cenu snížit?
To neumím přesně kvantifikovat, ale určitě se nebavíme o haléřích. Může jít o jednotky korun na litr.
Co dál by měl český stát dělat?
Zajímalo by mě, jestli plníme zásobníky. Jestli máme zkontrolovaný plán pro situaci nedostatku.
Myslíte plyn, nebo ropu?
Obojí.
A co třeba zákaz prodeje pohonných hmot cizincům, jako se o tom mluví na Slovensku?
Tohle mi mentálně dost vadí, protože jsme v mnoha směrech závislí na dovozech. Nepřijde mi to jako šťastná myšlenka pro otevřenou průmyslovou ekonomiku.
Trump odložil ultimátum, které dal o víkendu Íránu. Cena ropy začala klesat |
A co příděly nafty a benzinu?
Já bych opravdu začal tím, že bych se zeptal, jestli máme zásoby.
Co růst ekonomiky? Má íránská krize potenciál ohrozit růst české ekonomiky?
Teď se pořád bavíme v řádu týdnů. Jakmile se začneme bavit o měsících, debata o růstu samozřejmě přijde.
O jak nebezpečnou geopolitickou krizi jde? Jak dlouho může trvat? A jaké další důsledky to může mít na českou i globální ekonomiku? I na to odpovídal Miroslav Singer v Rozstřelu.
